Radíme vám

Alkohol za volant nepatří. Takové je platné pravidlo v České republice. Co vše je spojeno s požitím alkoholu před nebo při jízdě? Jak se zachovat v případě, že dojde na výzvu k podrobení se zkoušce na alkohol?

Dechová zkouška

O dechové zkoušce a jejím odmítnutí koluje několik mýtů. Častý je například mýtus, že když řidič odmítne dechovou zkoušku, automaticky se na něj hledí, jako kdyby „nadýchal 1 promile“. Případně, že dechovou zkoušku je vždy potřebné odmítnout, jelikož pak nelze prokázat spáchání trestného činu. Tato tvrzení zkusíme uvést níže na pravou míru. Nebudeme se vůbec zabývat situací, kdy řidič před jízdou nebo během ní nepožil alkohol či jinou návykovou látku.

Povinnosti řidiče

Mezi základní povinnosti řidiče patří nepožít alkoholický nápoj před jízdou nebo během jízdy, případně nesvěřit řízení vozidla osobě ovlivněné alkoholem. Dále má řidič povinnost podrobit se na výzvu oprávněné osoby ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem (§ 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu). Oprávněnou osobou se rozumí zejména policista, strážník obecní policie, ale také například i zaměstnavatel.

Přestupky a sankce

Pokud se řidič odmítne podrobit zkoušce na alkohol, dopustí se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) téhož zákona. Za tento přestupek se ukládá pokuta ve výši 25.000,- Kč až 50.000,- Kč a zákaz řízení v trvání od jednoho roku do dvou let. Za odmítnutí dechové zkoušky taktéž nelze uložit napomenutí a od uložení pokuty nelze upustit. K tomuto všemu je nutné ještě připočítat 7 trestních bodů, tj. nejpřísnější možnou „bodovou porci“. Toto vše je tedy potřeba vzít v úvahu, pokud řidič uvažuje o odmítnutí zkoušky na alkohol či jiné návykové látky.

Beztrestnost alkoholu za volantem

Je jen velmi málo případů, kdy řidič vyvázne bez trestu, pokud řídí vozidlo (nebo jede na zvířeti) pod vlivem alkoholu. Jedná se právě o ty výjimky, které potvrzují pravidlo. Jedním z případů, kdy může řidič usednout za volat pod vlivem alkoholu, je případ krajní nouze. Krajní nouze je definovaná v § 24 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a také v § 28 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník. V případě, že někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, nejedná se o přestupek, resp. trestní čin (za splnění dalších podmínek). Jako příklad lze uvést situaci, když je nutné akutně dopravit jinou osobu k lékařskému ošetření.

Samozřejmě vždy je nutné zkoumat konkrétní okolnosti případu (možnost zavolat či zajistit jinou pomoc, naléhavost situace, apod.). V těchto specifických případech se tedy nemusí jednat o přestupek a o odmítnutí zkoušky na alkohol nemusíme vůbec polemizovat. Jen pro upřesnění lze dodat, že po předání osoby k ošetření již nelze „beztrestně“ řídit vozidlo pod vlivem návykové látky.

Léky s obsahem alkoholu

Řidiči nepomůže ani tvrzení, že před jízdou nekonzumoval alkoholický nápoj, ale že užil léky které obsahují alkohol. Podle usnesení Ústavního soudu č.j. IV. ÚS 2609/18-1 není pro naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu podstatné, do jaké míry byl řidič ovlivněn, nýbrž je rozhodné, že ovlivněn byl, a to tím, že se v jeho těle nacházel alkohol (bez ohledu na zdroj alkoholu). Výmluvy na ústní spreje a kapky proti kašli nemají tedy šanci na úspěch.

Přestupek nebo trestný čin

Řízení pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky může být posouzeno jako přestupek nebo trestný čin. Rozhodujícím bude zpravidla množství alkoholu v krvi. Zákon nedefinuje hranici, od jaké se již jedná o trestný čin. K této mezní hodnotě dospěly soudy při své rozhodovací činnosti. Za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky se bude zpravidla jednat, pokud bude u řidiče zjištěno cca. 1 ‰ alkoholu v krvi. Neznamená to ovšem, že pokud řidič odmítne podrobit se dechové zkoušce, tak se nemůže dopustit trestného činu. V tomto případě bude rozhodující, zda a v jakém rozsahu vykazoval řidič známky požití alkoholu či jiné návykové látky. Jako důkaz v trestním řízení mohou sloužit například svědecké výpovědi policistů, kteří řidiče zastavili, lékaře, který měl provést odborné vyšetření, případně spolujezdců ve vozidle apod.

Pokud je řidič na první pohled ve stavu, kdy není způsobilý řídit vozidlo a je evidentní, že před jízdou nebo během ní požil alkohol, nemusí dojít ani ke zkoušce na alkohol. V těchto případech se zpravidla přiberou znalci, kteří určí míru ovlivnění alkoholem či návykovou látkou. Rozhodující je vždy vyloučení způsobilosti řídit motorové vozidlo.

Nulová tolerance?

Nulová tolerance není až tak úplně nulová. Při dechové zkoušce je nutné od měření odečíst hodnotu 0,24 ‰. Jedná se o možnou odchylku při měření. To znamená, že když vám bude při dechové zkoušce zjištěna hodnota 0,00 ‰ – 0,24 ‰ alkoholu v krvi nemělo by se jednat o přestupek. V případě odborného lékařského vyšetření se již s odchylkou měření nepočítá. Nad hranici 0,24 ‰ se ovšem na alkohol pohlíží nekompromisně. Ve výše uvedeném usnesení Ústavního soudu byl řidič citelně sankcionován již při zjištění 0,03 ‰ alkoholu v krvi.

Sankce

V případě, že bude hodnota do 0,3 ‰ (tj. vlastně 0,24 ‰ – 0,3 ‰) jedná se o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu. Řidiči hrozí v tomto případě pokuta 2.500,- Kč – 20.000,- Kč a zákaz řízení v trvání 6 měsíců – 12 měsíců. Body se za tento přestupek neuděluji.

Bude-li zjištěn alkohol v krvi řidiče v rozmezí 0,3 ‰ – 1 ‰ bude se stále zpravidla jednat o přestupek, ovšem nyní podle § 125c odst. 1 písm. c) téhož zákona. Za toto provinění hrozí pokuta 25.000,- Kč – 50.000,- Kč, zákaz činnosti v trvání 1 roku až 2 let a už se také přičítá 7 trestných bodů (stejná sankce jako za odmítnutí zkoušky na alkohol). Hranice 0,3 ‰ alkoholu v krvi je stanovena v příloze zákona o silničním provozu.

Nad hranici 1 ‰ v alkoholu v krvi (s přihlédnutím k výše uvedené odchylce) se již bude zpravidla jednat o trestný čin podle § 274 trestního zákoníku, tj. ohrožení pod vlivem návykové látky. Hranice 1 ‰ není striktní a je možné, že i při nižší hladině alkoholu v krvi se můžete dopustit tohoto trestného činu. Za tento přečin hrozí trest odnětí svobody až na 3 roky, zákaz řízení na 1 rok až 10 let a 7 trestných bodů. Pokud nedojde k jiným závažným následkům dopravní nehody jako například k úmrtí, tak je zpravidla ukládán podmíněný trest odnětí svobody.

Odmítnout či neodmítnout dechovou zkoušku?

Odmítnutí zkoušky na alkohol se obecně nedoporučuje. Můžete ovšem odmítnout způsob provedení orientační dechové zkoušky. V tomto případě je ale pro účely zákona povinnost podrobit se odbornému lékařskému vyšetření (odběr biologického materiálu), aby nedošlo k postihu řidiče. V případě, že by mohlo dojít tímto lékařským vyšetřením k ohrožení života řidiče, může takový zákrok odmítnout. Nejedná se ovšem o nějakou záchranu před postihem a soudy vesměs „pokusy“ provinilců o zbavení se odpovědnosti neakceptují.

Za určitých okolností může ovšem řidič, který se odmítne podrobit zkoušce na alkohol, dosáhnout toho, že jeho jednání bude posouzeno jako přestupek a nikoli trestný čin. Jedná se zpravidla o případy, kdy si je řidič vědom toho, že by byl u něj nějaký alkohol zjištěn a tento by se mohl blížit nebo přesáhnout kritickou hodnotu 1 ‰. Řidič ovšem nesmí být ve stavu vylučujícím řízení motorových vozidel. V žádném případě se ovšem nejedná o nějaký návod, jak předejít přísnějšímu postihu, ale pouze o poznatek z praxe rozhodování soudů.

Závěr

Přes různé snahy zmírnit nulovou toleranci alkoholu za volantem nadále platí, že řízení pod vlivem alkoholu se posuzuje a trestá velmi přísně. Řidiči by si měli taktéž uvědomit, že v případě zjištění alkoholu v krvi každá pojišťovna odmítne poskytnout jakékoli plnění například z titulu povinného ručení v případě dopravní nehody. Jako poslední poznámku je nutné uvést, že nezodpovědný řidič neohrožuje jenom sám sebe ale i ostatní účastníky provozu.

Máte nějaký dotaz ohledně alkoholu za volantem? Informujte se zde.