fbpx

Pomoc pro poškozené dopravce. Prosím sdílejte!

O co jde?

Výrobci nákladních vozidel uzavřeli kartel.
Evropská komise kartel odhalila a uložila pokuty za 3,8 mld. EUR.
TRUCK CLAIMS CZECH s.r.o. nabízí pomoc pro poškozené vlastníky.
• Tato společnost vymáhá škodu pro všechny, kteří se připojí.
Nikdo jiný v ČR nebyl schopen tuto věc dotáhnout do konce.
Společnost již podala žalobu k soudu za víc než 39 milionů EUR.
Nyní se lze ještě připojit k podané žalobě a získat odškodnění.

Kolik můžete získat?

Odškodnění činí přibližně 200.000,- Kč na jedno vozidlo
Odškodnění je spočítáno na základě zahraničních posudků.

Koho se to týká?

Majitelů nákladních vozidel v rozmezí 6 – 16 tun.
Vozidla musela být pořízena ČR v letech 1997 – 2013.
Patří sem i leasingy, nákupy na úvěr a ojetá vozidla.
Značky MAN, DAF, SCANIA, Volvo, Iveco, Mercedes, Renault.

Kolik Vás to bude stát?

Nic, veškeré náklady na sebe přebírá společnost.
Společnost hradí soudní poplatek, posudky, právní služby, atd.
Ani v případě neúspěchu nehradí náklady poškození.

Co pro to musíte udělat?

Kontaktovat společnost.
Doložit dokumenty (technický průkaz, kupní smlouvu, fakturu).
Uzavřít smlouvu se společností.
Vše ostatní zařídí společnost za Vás.
Nároky se ale promlčují, takže je potřebné zareagovat včas.

Není to vtip nebo podvod?

Není. Přibližně 700 vozidel je již zažalováno, další lze přidat.
Věc je vedena u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17 Cm 23/2020.
Vaše vztahy s dealery či nákupní slevy to nijak neovlivní.

Pro více informací klikněte zde nebo se podívejte na webové stránky společnosti www.kartelovadohoda.cz.

Regresní nárok pojišťovny – pozor změna!

Soudy změnily názor na regresní nárok pojišťovny vůči pojištěnému provozovateli (vlastníku) vozidla. Technická nezpůsobilost vozidla tak již nemusí být za určitých okolností noční můrou řidičů.

Úvod

Příčiny dopravních nehod jsou různé. Kromě vysoké rychlosti, alkoholu nebo nesledování provozu může být příčinou i technická závada na vozidle. Jedná se například o nefunkčnost brzdového systému, neovladatelnost vozidla ale i nadměrně opotřebované pneumatiky. Za pojištěné hradí poškozeným nároky na náhradu újmy zpravidla pojišťovna na základě pojistné smlouvy. Neplatí to ovšem vždy.

Regresní nárok pojišťovny

V určitých případech má pojišťovna nárok na náhradu pojistného, které uhradila v rámci tzv. povinného ručení. Pojišťovna sice poškozenému újmu nahradí, ale může po pojištěném (provozovatel či vlastník vozidla) požadovat náhradu toho, co sama plnila. Konkrétní případy upravuje ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Jedná se o konečný (taxativní) výčet případů, při kterých může pojišťovna požadovat regresní úhradu. Jde například o případy, kdy pojištěný způsobí újmu úmyslně, nesepíše bez důležitého důvodu společný záznam o dopravní nehodě, odmítne zkoušku na alkohol, apod. Specifický případ regresu nastává dle § 10 odst. 2 výše uvedeného zákona. Za prvé jde o případ, kdy pojištěný provozuje vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena. Za druhé pak tehdy, pokud je provozováno vozidlo, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí. Právě druhým z uvedených případů se budeme nyní zabývat.

Dosavadní právní stav

Ustálená soudní praxe zastávala doposud názor, že pojišťovna má nárok na regres při takovém provozování, při němž má provozovatel (resp. osoba, které vozidlo svěří) možnost rozpoznat při zachování obvyklé opatrnosti neodpovídající technický stav, resp. plněním svých povinností při péči o vozidlo tomuto stavu předejít. Soudy však právní výklad posunuly ještě dále. Dle tohoto názoru byl nárok na regres i v případě jakéhokoli provozování vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí. Zjednodušeně řečeno, pokud vozidlo nebylo technicky způsobilé, a pojišťovna plnila, tak bez ohledu na další skutečnosti, měla pojišťovna nárok na regres. Jednalo se tak i o případy, kdy provozovatel či řidič nemohli v žádném případě rozpoznat technickou závadu na vozidle. Tomuto názoru odpovídala i doslovná dikce zákona. Jednalo se tak o objektivní odpovědnost (bez ohledu na zavinění) bez možnosti liberace (zproštění odpovědnosti). Takto ještě soudy vykládaly předmětné ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) výše uvedeného zákona např. v Rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2015, sp. zn. 23 Cdo 3363/2013.

Aktuální právní stav

K napsání tohoto článku mě povzbudil nedávný judikát Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2020, č. j. 31 Cdo 475/2020-244. Soud uvedl, že z hlediska porušení povinnosti podle § 10 výše uvedeného zákona je rozhodné, zda pojištěný věděl, či při zachování běžné péče a opatrnosti mohl vědět, že vozidlo těmto požadavkům neodpovídá. Jedná se o případy, kdy pojištěný například ignoroval zřejmé nedostatky technického stavu vozidla, nerespektoval signalizaci na palubní desce, nereagoval na nezvyklé chování provozovaného vozidla, nebo porušil zákonnou (či podzákonnou) povinnost související s péčí o technický stav vozidla. Tato změna názoru Nejvyššího soudu má pozitivní dopad zejména na provozovatele a vlastníky vozidel, která se střetnou při dopravní nehodě. Provozovatele, kteří řádně pečují o svá vozidla, dodržují servisní intervaly a hlídají si technickou způsobilost vozidla, tak již nadále nebudou ve výše uvedených případech pojišťovnami „postihováni“ regresem. Je nutné také dodat, že pokud nebyla technická nezpůsobilost vozidla příčinou nehody, pojišťovna nesmí po pojištěném požadovat z tohoto důvodu regresní nárok.

Závěr

Domnívám se, že se jedná o pozitivní změnu v oblasti pojištění odpovědnosti za škodu při provozu vozidel. Poškozených se tato změna v zásadě nijak nedotkne. Naopak pojištěným, kteří provozují svá vozidla s péčí řádného hospodáře, se uleví. Nezbývá než doufat, že soudní judikatura se změní k lepšímu i v dalších oblastech dopravního práva.

Uhradili jste pojišťovně regresní nárok a máte o tom pochybnosti? Kontaktujte nás zde.

Nároky poškozených na náhradu újmy

Tento článek byl určen pro ParaCENTRUM Fenix, z. s., jehož motto je “Roztáčíme život naplno” a které pomáhá lidem po poškození míchy a jejich blízkým při návratu do aktivního života.

Úvod

Dopravní nehoda, pracovní úraz nebo i násilný trestný čin jsou situace, při nichž může dojít k újmě na zdraví i dalším škodám. Osoby, kterým tato újma, resp. škoda vznikne, jsou poškození. Toto je jasné každému. Co už je ale méně jasné, jsou právní nároky těchto osob, jejich výše a způsob, jak se jich domoci. Nároky poškozených lze jednoduše rozdělit na dvě velké skupiny – majetkové nemajetkové.

Mezi majetkové nároky patří například:

  • nárok na náhradu škody na movitých věcech,
  • nárok na ušlou mzdu a ušlý zisk po dobu trvání a po skončení pracovní neschopnosti,
  • nárok na ztrátu na důchodu,
  • nárok na poskytnutí přiměřené výživy pozůstalým,
  • nárok na nahrazení přiměřených výdajů spojených s pohřbem.

Mezi nemajetkové nároky patří zejména:

  • nárok na náhradu vytrpěné bolesti (bolestné),
  • nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění („trvalé následky“),
  • náhrada za duševní útrapy z důvodu úmrtí nebo těžké újmy na zdraví osoby blízké,
  • zvláštní nemajetková újma.

Při jednotlivých situacích dochází k různé kombinaci těchto nároků a poškozeným nelze než doporučit, aby se obrátili na odborníka v dané oblasti. Mělo by se jednat o advokáta, který se zabývá řešením náhrady škod. Je potřeba se vyhnout různým pochybným subjektům nabízejícím odškodnění za nejasných podmínek, protože zde není záruka, že bude poskytnut kvalitní právní servis.

Kolik žádat?

To není jednoduchá otázka a u každého nároku je potřeba pečlivě hodnotit jednotlivá kritéria. Velmi často je nutné oslovit znalce nebo jinou odborně způsobilou osobu, která je schopná nároky vyčíslit. Takto se postupuje při škodách na vozidle, bolestném či odškodnění trvalých následků. U náhrady mzdy či zisku se vypočte náhrada za jeden den a vynásobí se počtem dnů, kdy nemohla být výdělečná činnost prováděna. U duševních útrap za úmrtí blízké osoby se naopak vychází z rozhodovací činnosti soudů. Pro zajímavost lze uvést, že pro výši této náhrady při úmrtí nejbližších osob se jako výchozí částka bere v úvahu dvacetinásobek průměrné měsíční mzdy za uplynulý rok. U trvalých následků se zase posuzuje míra, do jaké je člověk vyřazen z obvyklého způsobu života. U bolestného se do jisté míry zachovalo „tabulkové“ hodnocení, kdy se vyhledá konkrétní diagnóza a vynásobí se počtem bodů v tabulce.

Jak a u koho nároky uplatnit?

Když už jsou nároky poškozeného vyčísleny a náležitě podloženy, zbývá se obrátit na povinnou osobu a vyzvat ji k úhradě. V případech dopravních nehod se bude jednat o viníka dopravní nehody, provozovatele vozidla nebo pojišťovnu. U trestných činů to bude viník. U pracovních úrazů se nároky požadují po zaměstnavateli. Pokud není na výzvu poškozeného náležitě reagováno, nezbude nic jiného, než uplatnit nároky soudní cestou. U některých nároků se bude hradit soudní poplatek, u jiných nikoliv. Je nutné si rovněž pohlídat, aby se nárok poškozeného nepromlčel. Všechny tyto dílčí kroky pohlídá výše zmíněný odborník – advokát. Není nic jednoduššího než zamítnout žalobu z důvodu promlčení nároku, nesprávného vyčíslení nebo žalovaní nesprávné osoby.

Jak postupovat?

V případě dopravní nehody, spáchání trestného činu nebo při pracovním úrazu je postup většinou totožný. Jakmile to bude možné, tak by se měl poškozený spojit s advokátem a vysvětlit situaci. Čím dříve, tím lépe. Advokát s poškozeným uzavře smlouvu o poskytování právních služeb a poškozený mu udělí plnou moc k zastupování. Z hlediska poškozeného pak tento bude již poskytovat advokátovi součinnost, o vše ostatní se postará advokát. Je potřeba pamatovat na to, že nároky poškozeného se musí prokázat a doložit. Z toho důvodu je nutné, aby poškozený pečlivě uchoval všechny doklady, které se k případu vztahují. Nezřídka je nutné využít i pomoc třetích osob – svědků.

Dokdy lze nároky uplatnit?

Zde bude rozhodující promlčecí lhůta, která obecně činí tři roky. U jednotlivých nároků se může ovšem lišit jak její počátek, tak celková délka. Obecně lze ale uzavřít, že poškozený se může domáhat svých nároků zpětně až tři roky. I zde je namístě konzultace s advokátem. Může se stát, že poškozenému byla poskytnuta náhrada újmy, ale advokát později odhalí, že tato náhrada byla nepřiměřeně nízká a bude požadovat její dorovnání do přiměřené výše.

Kolik stojí služby advokáta?

Advokát zpravidla neposkytuje služby zdarma. O výši odměny by měl být poškozený dopředu informován. Jelikož jsou poškození často ve svízelné situaci, kdy se musí vypořádat se „škodní událostí“ po psychické stránce, tak rozumný advokát se jim bude snažit vyjít vstříc. V těchto případech se může advokát s poškozeným dohodnout tak, že poškozený uhradí advokátovi odměnu až na konci případu, kdy dojde k vymožení odškodnění. Poškozený tak nemusí po celou dobu řešení případu vynakládat finanční prostředky na odměnu advokáta. Podílová odměna z odškodnění se obvykle pohybuje v rozmezí 10 – 25 % z vymožené částky. Konkrétní výše závisí na délce a složitosti případu, vynaložených nákladech, apod.

Závěr

Ze zkušeností lze říci, že poškození nemají dostatek informací o svých nárocích. Advokáta nevyhledají z důvodu mylné představy, že budou muset hned na začátku zaplatit vysokou zálohu nebo že budou muset jezdit po soudech. Poskytnutí potřebných informací poškozeným je tak nezbytné. Nelze tak než poděkovat i neziskovým organizacím, které o poškozené pečují, a které jsou schopny tyto informace poškozeným poskytnout nebo je na odborníky odkázat. Máte nějaké dotazy? Ptejte se zde.

Poškozený po dopravní nehodě a trestní řízení

Pokud viník způsobil při dopravní nehodě škodu na majetku či na zdraví, tak poškozený má více možností, jak se domoci svých nároků. Vždy záleží na konkrétních okolnostech případu.

Úvod

Předmětem tohoto článku je stručný popis účasti poškozeného v trestním řízení – jednotlivé kroky, postupy a nároky a způsoby jejich uplatnění. Práva a povinnosti poškozeného v přestupkovém řízení budou vysvětlena v samostatném článku.

Poškozenému se nabízejí zejména následující možnosti. Obrátit se přímo na viníka dopravní nehody a vyzvat jej k úhradě nároků. V případě nesouhlasu viníka nezbývá než jít cestou civilní žaloby. Další možností je uplatnit nároky poškozeného u pojistitele, tj. u pojišťovny, s níž provozovatel vozidla uzavřel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). V případě, že nedojde k dohodě, poškozený se musí rovněž obrátit na soud a žalovat pojišťovnu. Třetí variantou pro poškozeného je přihlásit své nároky do přestupkového řízení, resp. trestního řízení a účastnit se tzv. adhezního řízení, tj. řízení, v němž se rozhoduje o náhradě škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.

Zpravidla u závažnějších dopravních nehod dojde nezřídka k takovému následku, který vykazuje znaky trestného činu. Může se jednat například o ublížení na zdraví, usmrcení z nedbalosti, poškození cizí věci apod. Pokud dojde k zahájení trestního stíhání vůči viníkovi, může se poškozený tohoto trestního řízení účastnit a připojit se se svými nároky na náhradu škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení.

Přípravné řízení

Jedná se o prvotní fázi trestního řízení od zahájení úkonů trestního řízení až do soudního projednání věci. Pánem této fáze je státní zástupce. Policie pak zpravidla provádí vyšetřování, shromažďování důkazů, výslech svědků, apod. Policie rovněž vyrozumívá poškozeného o jeho právech účastnit se trestního řízení. Poškozený má v trestním řízení většinou procesní postavení jako svědek; za určitých okolností může například odepřít výpověď. Pro poškozeného je nejdůležitější vyčíslit, doložit a uplatnit majetkovou škodu, nemajetkovou újmu či bezdůvodné obohacení. Policie tyto úkony za poškozeného nečiní, za jistých okolností ovšem může také pomoci při získání podkladů.

Pro tuto fázi je pro poškozeného zcela dostačující, pokud policejnímu orgánu zašle vyčíslení svých nároků, tyto podloží důkazy.

Formulace uplatnění nároků může vypadat například takto: „Jako poškozený se připojuji k trestnímu řízení s nárokem na náhradu újmy na zdraví ve výši 1.000.000,- Kč a navrhuji, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost tuto újmu poškozenému nahradit.“ Poškozený musí být již v přípravném řízení o svých právech poučen. Pokud poškozený splní povinnosti vyčíslit, doložit a uplatnit, tak se v podstatě o nic dalšího starat nemusí. Přípravné řízení se končí seznámením s výsledky vyšetřování a věc se obvykle postupuje státnímu zástupci aby podal na obviněného obžalobu nebo návrh na potrestání. Státní zástupce se tedy tímto způsobem zachová, případně věc vrátí policii zpět k došetření nebo rozhodne jedním z dalších možných způsobů (zastavení trestního stíhání, postoupení jinému orgánu, apod.).

Hlavní líčení

Jedná se o další a stěžejní fázi trestního řízení před soudem. Obviněný se „přejmenuje“ na obžalovaného a nyní je v rukou soudce či trestního senátu. Pro poškozeného má začátek hlavního líčení klíčový charakter, pokud své „povinnosti“ nesplnil již dříve. Po přednesení obžaloby státním zástupcem je totiž poškozený zpravidla dotázán, aby uplatnil své nároky na náhradu škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. Toto je poslední okamžik, kdy tak poškozený může učinit. Pokud to nestihne, nové či další nároky již uplatňovat nemůže. Je vhodné upozornit, že uplatněním nároků se myslí sdělení výše a druhu svých nároků soudu. Poškozený nemusí hned u tohoto uplatnění vše doložit, byť se to doporučuje. Stejně tak jako obviněný může i poškozený navrhovat důkazy po celou dobu hlavního líčení až do ukončení dokazování.

Pokud soud prohlásí dokazování za skončené, vyzve strany k přednesu závěrečných řečí. Začíná zpravidla státní zástupce, jehož následuje právě poškozený. Poškozený by se měl omezit pouze na otázky, které souvisí s jeho nároky, to znamená, že nemůže navrhovat, aby byl obžalovaný uznán vinným a aby mu byl uložen trest; to je úkolem státního zástupce. Je tedy vhodné krátce shrnout dokazování, uzavřít, že obžalovaný způsobil poškozenému škodu, resp. újmu a že mezi protiprávním jednáním obžalovaného a vzniklou škodou, či újmou je příčinná souvislost. Poškozený by pak měl opětovně zopakovat svůj návrh ohledně přiznání nároků na náhradu škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. Poškozený má rovněž jednodušší procesní postavení než obžalovaný. Je tomu tak proto, že většinou „kopíruje“ závěry státního zástupce. Závěrem pak následuje závěrečná řeč obhájce obžalovaného, samotného obžalovaného a úplně na konci dostane obžalovaný možnost posledního slova. Soud se pak odebere k závěrečné poradě, po jejímž skončení vynese zpravidla odsuzující nebo zprošťující rozsudek.

Odvolací řízení

Proti rozsudku soud prvního stupně je možné podat odvolání do osmi dnů od jeho písemného oznámení (doručení) jednotlivým účastníkům. Poškozený se může odvolat pouze do výroku o náhradě škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. O odvolání rozhoduje odvolací soud ve veřejném zasedání. Prvostupňové rozhodnutí může buď potvrdit, změnit nebo zrušit a vrátit věc k novému projednání a rozhodnutí. Proti rozhodnutí odvolacího soudu není možné podat řádný opravný prostředek. Zpravidla se ovšem připouští podání mimořádného opravného prostředku, jímž je dovolání k Nejvyššímu soudu. Za určitých okolností lze, po vyčerpání všech opravných prostředků, podat ještě ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.

Zmocněnec poškozeného

Zájmy poškozeného hájí v procesu trestního řízení zmocněnec, jímž je zpravidla advokát. Tento za poškozeného činí návrhy, předkládá důkazy, podává opravné prostředky, apod. „Kvalita“ zvoleného zmocněnce častokrát rozhoduje o úspěchu či neúspěchu poškozeného v trestním řízení. Nikoli každý advokát je specialistou na zastupování poškozeného v trestním řízení. Toto je potřeba pečlivě zvážit při počátečním výběru.

Vymáhání nároků

V případě, poškozenému byla rozsudkem přisouzena náhrada škody, újmy či nárok na vydání bezdůvodného obohacení, měl by nyní viníka – odsouzeného vyzvat k úhradě těchto přiznaných nároků. Pravomocný a vykonatelný rozsudek v trestní věci je rovněž exekučním titulem a opravňuje poškozeného k zahájení exekučního řízení u soudního exekutora. Takový rozsudek bude zpravidla i konečným titulem pro pojišťovnu, která se doposud možná zdráhala zaplatit nároky poškozeného. Je nutné upozornit, že pojišťovna není přímo vázána tím, co je v rozsudku, a proto může vyplatit jak méně, tak i více. Šikovný zmocněnec může být schopen pojišťovnu přesvědčit, aby poškozenému uhradila i vyšší částku, než je v rozsudku. V případě dalšího soudního řízení totiž pojišťovně hrozí riziko zaplacení požadované (vyšší) částky společně s nemalým příslušenstvím.

Lhůty pro uplatnění nároků poškozeného

Jak bylo uvedeno výše, v trestním řízení je pro poškozeného nejdůležitější začátek hlavního líčení. Pokud své nároky nestihne uplatnit, tyto nezanikají a poškozený je může uplatnit jinými způsoby. Nedomůže se jich ovšem v relativně rychlém a pro poškozeného zpravidla i levném trestním řízení. Obecně se pak nároky poškozeného promlčují ve tříleté promlčecí lhůtě.

Závěr

Trestní řízení je pro poškozeného velmi dobré řešení jeho požadavků. Nemusí hradit soudní poplatky, musí být přiměřeně poučen o svých právech, orgány činné v trestním řízení mají nastaveny poměrně striktní lhůty, apod. Na druhou stranu, pokud se poškozený ze svými nároky do trestního řízení nepřihlásí, tak s ním jako s poškozeným nadále nebude jednáno. Rovněž to ovšem neznamená, že by ztrácel své hmotněprávní nároky.

Čeká vás také účast v trestním řízení a nevíte jak postupovat? Informujte se zde.

Majitelům nákladních vozidel vznikla škoda

Ano, je to tak, majitelům nákladních vozidel vznikla nemalá škoda a oni o tom ani netuší. Výrobci nákladních vozidel uzavřeli mezi sebou kartelovou dohodu a uměle navyšovali brutto cenu vozidel a přenášeli náklady na přísnější emisní normy na koncové zákazníky. Toto nekalé jednání odhalila Evropská komise a výrobci dostali rekordní pokutu ve výši 3,8 miliardy EUR a tuto uhradili, čímž mimo jiné přiznali svoji vinu.

I přes úhradu pokuty výrobci na kartelu vydělali neskutečné peníze na navýšení cen vozidel (1. výdělek). Poškození vlastníci se mohou domáhat náhrady škody. Většina z nich ovšem ani netuší, že výrobci takto tajně kšeftovali a připravili koncové zákazníky o nemalé peníze. Pokud se poškození o své nároky nepřihlásí, výrobci opět vydělají, protože nebudou muset uhradit škodu (2. výdělek).

Je spočítáno, že náhrada škody na jedno nákladní vozidlo může činit až 200 tisíc Kč. Každý majitel kamionu si dokáže spočítat, jaká škoda mu asi vznikla, pokud vlastní 10, 20 nebo 50 kamionů. Pokud se o svoje nároky přihlásí, lze předpokládat, že výrobci budou smlouvat a z celkového nároku uhradí jenom část. Tímto ovšem výrobci opět vydělají, protože nebudou muset uhradit škodu v plné výši (3. výdělek). Společnosti reprezentující značky jako MAN, Volvo, SCANIA, DAF, Mercedes, Iveco, Renault a další tak vydělají na majitelů nákladních vozidel celkem třikrát.

Jak tedy uplatnit nároky na náhradu škody?

Jednoduše. Stačí doložit požadované podklady k vozidlům a o ostatní se postará pro tento účel založená obchodní společnost.

Jakých vozidel se to týká?

Všech nákladních vozidel nad 7,5 tuny, které vlastníci pořídili v letech 2004 až 2013. Nároky se vztahují i na ojetá vozidla a leasingy.

Jaké podklady bude potřeba?

Velký technický průkaz vozidla, nabývací titul, případně leasingovou smlouvu, fakturu.

Dokdy je potřebné podklady doložit?

Co nejdříve. Nárok na náhradu škody se již brzo promlčí a následně jej nebude možné uplatnit.

Může si vlastník vymoci škodu sám?

Ano může, ale… Bude jenom kapkou v moři se svými 10 nebo 20 kamiony. Cílem je shromáždit co nejvíce vozidel za účelem získání silného postavení při vyjednávání s výrobci. Navíc je potřeba zajistit a uhradit úzce specializované právní služby a nést další náklady na vymáhání (soudní poplatek a další).

Jaký bude tedy postup?

Poškozený vlastník postoupí svoji pohledávku na náhradu škody na společnost, která sdružuje ostatní vlastníky a doloží potřebné podklady. Společnost vymůže náhradu škody a poškozenému uhradí odškodnění po odečtení své odměny.

Jaké to má výhody pro poškozeného?

O nic se nemusí starat, nic nemusí platit, pouze dodá podklady. Nenese žádné náklady, čeká pouze na vyplacení odškodnění.

Jaké to má nevýhody?

Peníze nebudou hned ani za měsíc…ale budou.

Nebude poškozený výrobcem či prodejcem sankcionován za uplatnění nároků?

Nebude. Výrobci budou rádi, že poškození budou nadále kupovat jejich značku a prodejci budou moci prodávat. Největší pohroma by byla, pokud by poškozený změnil značku a odešel ke konkurenci.

Kde lze získat podrobné informace?

Zde.

1 2 3