Radíme vám

Představte si situaci, že jste při dopravní nehodě utrpěli lehké zranění spojené s pracovní neschopností a došlo k poškození vozidla. Věc řeší správní orgán jako přestupek. Co z vašich nároků můžete jako poškozený uplatnit v rámci řízení o dopravním přestupku?

Nejdříve si uvedeme, jaké nároky můžete obecně požadovat. Půjde zejména o:

• ušlý výdělek,

• náhradu škody na movitých věcech,

• bolestné,

• psychickou újmu.

Ušlý výdělek

Hovoříme o nároku majetkovém, který můžete v rámci přestupkového řízení uplatnit. Správní orgán musí poškozeného o jeho právech poučit a poskytnout mu lhůtu k uplatnění jeho nároků. Ušlý výdělek si necháte potvrdit od zaměstnavatele, a pokud podnikáte, tak budete vycházet z daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Konkrétní částku ušlého výdělku (zisku) pak sdělíte správnímu orgánu a budete požadovat, aby správní orgán v rozhodnutí o přestupku zavázal viníka tuto částku nahradit.

Náhrada škody na movitých věcech

Zde budete primárně žádat o náhradu škody na vozidle, což je opět majetkový nárok. Pokud nepůjde o totální škodu na vozidle, tak bude zpravidla zapotřebí nechat vozidlo nejdříve opravit. Faktury za opravu pak doložíte správnímu orgánu a opět budete požadovat úhradu vyčíslené částky.

Při poškození vozidla nezapomínejte na jeden často opomíjený nárok, kterým je obchodní znehodnocení vozidla. Jinými slovy, pokud vám poškodí vozidlo při nehodě, tak byť jej necháte opravit novými díly, jeho hodnota poklesne. Nechejte si zpracovat znalecký posudek a částku opět uplatněte v rámci řízení o přestupku. Více o tomto tématu se dozvíte zde.

Při dopravní nehodě může dojít i k poškození jiných movitých věcí, než jen vozidla. Často to bude převážený náklad ve vozidle, osobní věci, elektronika apod. Poškození všech těchto věcí můžete rovněž coby majetkovou škodu uplatnit rámci přestupkového řízení. Škodu vyčíslete  doložte. A co když již nemáte účtenky? Sepište čestné prohlášení, případně zkuste na internetu dohledat cenu, za kterou se obdobná věc historicky prodávala.

Bolestné

Jde o velmi častý nemajetkový nárok poškozeného v souvislosti s dopravní nehodou. Bohužel, v rámci přestupkového řízení poškozený nemůže tento nárok uplatnit, protože že zákon o přestupcích neumožňuje uplatňovat nemajetkovou újmu vzniklou poškozenému. Považujeme to za zásadní změnu oproti předchozí právní úpravě.

Psychická újma

Dopravní nehoda je velmi nepříjemný prožitek, který může zanechat i psychické následky. Častokrát se účastník dopravní nehody následně bojí sednout za volant nebo i na místo spolujezdce. Obecně může mít strach z provozu, může být nesvůj nervózní a nesoustředěný. Taktéž se mu může nepříjemná událost vracet, může být přecitlivělý, plačtivý, podrážděný apod. Tyto negativny prožitky způsobují narušení spánku, bušení srdce, migrény apod. Toto vše může mít příčinu v dopravní nehodě a poškozený může požadovat odškodnění. Nenechte se odradit pojišťovnou, že vám to již zahrnula do bolestného, není tomu tak. Bohužel, tento nárok opět nelze v rámci přestupkového řízení uplatnit.

Závěr

Kdy se tedy máte účastnit přestupkového řízení jako poškozený? Nemůžeme vám poskytnout jednoznačnou odpověď. Zpravidla bude záležet od následků dopravní nehody. Poškozený může též využít pro náhradu svých nároků pojišťovnu viníka. Existují ovšem případy, kdy zejména viník zavinění dopravní nehody rozporuje a pojišťovna plnit dočasně odmítá. V tomto případě se raději přestupkového řízení účastněte, abyste mohli ovlivnit rozhodnutí, z něhož bude následně pojišťovna vycházet.

Řešíte obdobný problém v souvislosti s dopravní nehodou? Neváhejte se na nás obrátit.

Dopravní nehody

Je nesporným faktem, že dopravních nehod na silnicích přibývá. Aut je hodně, řidiči spěchají, nevěnují se dostatečně provozu… Následky bývají fatální. K dopravní nehodě stačí jen málo. O to důležitější je správně reagovat.

Zákon o silničním provozu v § 47 říká, že „Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.“

Někteří řidiči už tuto nepříjemnou zkušenost mají za sebou, jiné to ještě nepotkalo. Byť můžete být sebelepším řidičem a dávat si velký pozor, někdo může narazit do vás. V těchto krizových situacích řidič jednají různě, někdy dobře, jindy hůř.

Každá dopravní nehoda je jiná, ale všechny mají některé společné rysy. Přijde to nečekaně, může se dostavit šok či panika, dochází ke zraněním a škodám na vozidlech. Častokrát o následcích rozhodují včasné a rozvážné reakce účastníků dopravní nehody.

Pokud jste nehodu ještě nezažili nebo nevíte, jak reagovat, mohl by vám pomoci krátký návod, jak se v daných situacích zachovat. Na konci tohoto článku si můžete stáhnout příručku pro řidiče, jak se chovat při dopravní nehodě.

DESATERO ŘIDIČE při dopravní nehodě

Manuál obsahuje:

• • • situace, kdy je nutné volat policii,
    • povinnosti účastníků dopravní nehody,
    • rady a tipy pro sepsání záznamu o dopravní nehodě,
    • doporučený postup, jak se zachovat po nehodě,
    • konkrétní tipy pro viníky i poškozené,
    • vybrané sankce pro řidiče,
    • BONUS

Jak pracovat s DESATEREM?

DESATERO si přečtěte, stáhněte, vytiskněte a dejte si jej do auta. Když dojde k nehodě, můžete rychle vyhledat potřebné informace a jednat s chladnou hlavou. Chcete-li pomoci dobré věci, tak e-book sdílejte s přáteli, kolegy v práci nebo na sociálních sítích. Pokud budou řidiči znát potřebné informace, mohou výrazně poklesnout závažné následky při dopravních nehodách.

DESATERO je dostupné i v „papírové“ podobě a můžete si jej vyzvednout osobně v Brně, stačí mě kontaktovat.

Závěrem doufám, že informace uvedené v DESATERU nebudete muset v praxi nikdy použít. Na druhou stranu, pokud už k dopravní nehodě dojde, budete připraveni.

Pokud máte náměty na doplnění manuálu nebo obecné dotazy k řešení dopravních nehod nebo konkrétních nároků, využijte online poradnu zde.

Link pro stažení: DESATERO ŘIDIČE při dopravní nehodě

Na ulicích je vídáme čím dál více. Stojí na chodníku, jedou po silnici, křižují mezi lidmi na přechodech. Určitě jste si všimli, že elektrokoloběžky, elektrokola, elektrické longboardy a další elektrovozítka zaznamenala v poslední době nebývalý rozmach. Není divu. Jsou pohodlná, rychlá a perfektní do městského provozu. Co když ale takové elektro způsobí nehodu? Jak je to pak s odpovědností? A kdo hradí škodu?

Dopravní prostředek – ano, nebo ne?

Na začátku si pojďme ujasnit, jestli elektrokola a elektrokoloběžky jsou nebo nejsou dopravní prostředky. Odpověď je jednoduchá – jsou, a jejich řidiči tím pádem patří mezi účastníky silničního provozu. Pokud tedy dojde k nehodě a vzniku škody, je nutné řešit otázku, kdo je za tuto škodu zodpovědný a jaké možnosti odškodnění mají poškození.

Co je to objektivní odpovědnost

Jestliže dopravní nehodu způsobí řidič elektrokola nebo elektrokoloběžky, bavíme se o tzv. objektivní odpovědnosti, kterou nese provozovatel vůči poškozeným.

Objektivní odpovědnost znamená odpovědnost bez ohledu na zavinění (nedbalost nebo úmysl). Jedná se o velmi přísný druh odpovědnosti a škůdce (provozovatel) má jen omezené možnosti, jak se jí zprostit.

• Pokud škoda vznikla na základě okolností, které mají původ v provozu (například smyk vozidla nebo prasklá pneumatika s následkem kolize), odpovědnosti se zprostit nelze.

• Pokud ale provozovatel prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které zákon požaduje, pak odpovědnost nenese.

Škoda vs. dopravní nehoda

Je také potřeba rozlišovat odpovědnost za vzniklou škodu a odpovědnost za vznik dopravní nehody:

• U dopravní nehody se zkoumá, kvůli čemu nebo komu k ní došlo. Uplatňuje se tu tzv. subjektivní odpovědnost (odpovědnost za zavinění). Pokud za vznik nehody odpovídá například řidič elektrokola (subjektivně), pak současně odpovídá i za vzniklou škodu (objektivně).

• Naopak u odpovědnosti za škodu z provozu dopravních prostředků nezáleží na tom, jestli řidič nedával pozor nebo jestli se vyskytla technická závada na dopravním prostředku. Každé pravidlo má své výjimky a jinak tomu není ani v této oblasti. Takovou výjimkou jsou například případy vyšší moci.

V hlavní roli pohon dopravního prostředku

Klíčovým pojmem z hlediska odpovědnosti je dopravní prostředek. Objektivní odpovědnost totiž nezahrnuje všechny dopravní prostředky. Nepatří mezi ně ty, které jsou poháněné lidskou silou. Pokud se u dopravního prostředku kombinují různé pohony (lidská síla, motor, vnější síla), rozhoduje ten pohon, který převažuje. Jak je to tedy u elektrokoloběžek a elektrokol?

• U elektrokoloběžky je to víceméně jasné. Tady je hlavním pohonem elektromotor, a vztahuje se na ni tedy objektivní odpovědnost.

• S elektrokoly je to složitější. Zahraniční právní úpravy se přiklánějí k tomu, že objektivní odpovědnost se uplatní jen u „silnějších“ elektrokol s výkonem motoru nad 0,25 kW. Česká právní úprava tuto otázku výslovně neřeší. Odborná veřejnost se spíš kloní k názoru, že dopravní prostředky s pomocným motorem spadají pod případy objektivní odpovědnosti.

Kdo je provozovatel a proč je to důležité

Jak už jsme si řekli, za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku odpovídá jeho provozovatel. Provozovatel může, ale nemusí být současně majitelem či řidičem. Je to osoba, která provozuje dopravní prostředek na svůj účet a na vlastní nebezpečí a fakticky s ním dlouhodobě nakládá (nejen po přechodnou dobu). Provozovatel je zároveň zapsaný v technickém průkazu vozidla.

To znamená, že provozovatel má právní i faktickou možnost dlouhodobě nakládat s dopravním prostředkem. U elektrokol a elektrokoloběžek to bude typicky jejich vlastník nebo osoba, která je za úplatu nabízí k užívání, například různé sharingové společnosti.

A jak je to s řidičem? Ten může být vlastníkem dopravního prostředku a zároveň provozovatelem. Může být ale také zcela náhodnou osobou, která „pouze” řídí.

Vlastník je naopak zcela jasný – je to ten, kdo vozidlo zakoupí. Provozovatelem však může být někdo jiný.

Právní předpisy myslí i na situaci, kdy není možné určit osobu provozovatele. V takovém případě se za provozovatele považuje vlastník dopravního prostředku.

Jak je to s povinným ručením

Běžně platí, že pokud provozujete dopravní prostředek na pozemních komunikacích, musíte mít povinné pojištění odpovědnosti za škodu (lidově řečeno povinné ručení). Poškozený má díky němu relativní jistotu, že se domůže svých nároků a odškodnění skutečně získá. Je chráněný také v případě, že se viník nachází v nepříznivé majetkové situaci. Odškodné totiž vyplatí pojišťovna.

Jak je to ale u elektrokol a elektrokoloběžek? Povinné ručení se vztahuje pouze na určitá vozidla, mezi která elektrokola a elektrokoloběžky nepatří. Aby se vztahovalo i na ně, musely by být schváleny jako motocykly. A to v Česku není běžné. Pokud se tedy stane nehoda, kterou způsobí elektrovozítko, pojištění se neuplatní a vzniklé škody musí hradit provozovatel z vlastní kapsy, respektive z jiného (nepovinného) smluvního pojištění.

Řidiči elektrokol a elektrokoloběžek by se tak měli mít na pozoru a myslet na to, že za dopravní nehodu, kterou způsobí, mohou nést odpovědnost v plném rozsahu.

Co si z toho celého vzít?

• Za škodu způsobenou řidičem elektrokola nebo elektrokoloběžky odpovídá jejich provozovatel.

• Pokud tyto dopravní prostředky nebyly oficiálně schváleny jako motocykly, neuplatní se na ně tzv. povinné ručení a vzniklé škody musí hradit provozovatel.

• Provozovatel si ovšem může pro tento případ sjednat smluvní pojištění odpovědnosti, tzv. „pojistku na blbost”.

Byli jste účastníkem dopravní nehody s elektrokolem či elektrokoloběžkou? Potřebujete se na něco zeptat? Rádi vám pomůžeme. Kontaktujte nás zde.

O co jde?

• Výrobci nákladních vozidel uzavřeli kartel.
• Evropská komise kartel odhalila a uložila pokuty za 3,8 mld. EUR.
• TRUCK CLAIMS CZECH s.r.o. nabízí pomoc pro poškozené vlastníky.
• Tato společnost vymáhá škodu pro všechny, kteří se připojí.
• Nikdo jiný v ČR nebyl schopen tuto věc dotáhnout do konce.
• Společnost již podala žalobu k soudu za víc než 39 milionů EUR.
• Nyní se lze ještě připojit k podané žalobě a získat odškodnění.

Kolik můžete získat?

• Odškodnění činí přibližně 200.000,- Kč na jedno vozidlo
• Odškodnění je spočítáno na základě zahraničních posudků.

Koho se to týká?

• Majitelů nákladních vozidel v rozmezí 6 – 16 tun.
• Vozidla musela být pořízena ČR v letech 1997 – 2013.
• Patří sem i leasingy, nákupy na úvěr a ojetá vozidla.
• Značky MAN, DAF, SCANIA, Volvo, Iveco, Mercedes, Renault.

Kolik Vás to bude stát?

• Nic, veškeré náklady na sebe přebírá společnost.
• Společnost hradí soudní poplatek, posudky, právní služby, atd.
• Ani v případě neúspěchu nehradí náklady poškození.

Co pro to musíte udělat?

• Kontaktovat společnost.
• Doložit dokumenty (technický průkaz, kupní smlouvu, fakturu).
• Uzavřít smlouvu se společností.
• Vše ostatní zařídí společnost za Vás.
• Nároky se ale promlčují, takže je potřebné zareagovat včas.

Není to vtip nebo podvod?

• Není. Přibližně 700 vozidel je již zažalováno, další lze přidat.
• Věc je vedena u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17 Cm 23/2020.
• Vaše vztahy s dealery či nákupní slevy to nijak neovlivní.

Pro více informací klikněte zde nebo se podívejte na webové stránky společnosti www.kartelovadohoda.cz.

Soudy změnily názor na regresní nárok pojišťovny vůči pojištěnému provozovateli (vlastníku) vozidla. Technická nezpůsobilost vozidla tak již nemusí být za určitých okolností noční můrou řidičů.

Úvod

Příčiny dopravních nehod jsou různé. Kromě vysoké rychlosti, alkoholu nebo nesledování provozu může být příčinou i technická závada na vozidle. Jedná se například o nefunkčnost brzdového systému, neovladatelnost vozidla ale i nadměrně opotřebované pneumatiky. Za pojištěné hradí poškozeným nároky na náhradu újmy zpravidla pojišťovna na základě pojistné smlouvy. Neplatí to ovšem vždy.

Regresní nárok pojišťovny

V určitých případech má pojišťovna nárok na náhradu pojistného, které uhradila v rámci tzv. povinného ručení. Pojišťovna sice poškozenému újmu nahradí, ale může po pojištěném (provozovatel či vlastník vozidla) požadovat náhradu toho, co sama plnila. Konkrétní případy upravuje ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Jedná se o konečný (taxativní) výčet případů, při kterých může pojišťovna požadovat regresní úhradu. Jde například o případy, kdy pojištěný způsobí újmu úmyslně, nesepíše bez důležitého důvodu společný záznam o dopravní nehodě, odmítne zkoušku na alkohol, apod. Specifický případ regresu nastává dle § 10 odst. 2 výše uvedeného zákona. Za prvé jde o případ, kdy pojištěný provozuje vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena. Za druhé pak tehdy, pokud je provozováno vozidlo, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí. Právě druhým z uvedených případů se budeme nyní zabývat.

Dosavadní právní stav

Ustálená soudní praxe zastávala doposud názor, že pojišťovna má nárok na regres při takovém provozování, při němž má provozovatel (resp. osoba, které vozidlo svěří) možnost rozpoznat při zachování obvyklé opatrnosti neodpovídající technický stav, resp. plněním svých povinností při péči o vozidlo tomuto stavu předejít. Soudy však právní výklad posunuly ještě dále. Dle tohoto názoru byl nárok na regres i v případě jakéhokoli provozování vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí. Zjednodušeně řečeno, pokud vozidlo nebylo technicky způsobilé, a pojišťovna plnila, tak bez ohledu na další skutečnosti, měla pojišťovna nárok na regres. Jednalo se tak i o případy, kdy provozovatel či řidič nemohli v žádném případě rozpoznat technickou závadu na vozidle. Tomuto názoru odpovídala i doslovná dikce zákona. Jednalo se tak o objektivní odpovědnost (bez ohledu na zavinění) bez možnosti liberace (zproštění odpovědnosti). Takto ještě soudy vykládaly předmětné ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) výše uvedeného zákona např. v Rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2015, sp. zn. 23 Cdo 3363/2013.

Aktuální právní stav

K napsání tohoto článku mě povzbudil nedávný judikát Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2020, č. j. 31 Cdo 475/2020-244. Soud uvedl, že z hlediska porušení povinnosti podle § 10 výše uvedeného zákona je rozhodné, zda pojištěný věděl, či při zachování běžné péče a opatrnosti mohl vědět, že vozidlo těmto požadavkům neodpovídá. Jedná se o případy, kdy pojištěný například ignoroval zřejmé nedostatky technického stavu vozidla, nerespektoval signalizaci na palubní desce, nereagoval na nezvyklé chování provozovaného vozidla, nebo porušil zákonnou (či podzákonnou) povinnost související s péčí o technický stav vozidla. Tato změna názoru Nejvyššího soudu má pozitivní dopad zejména na provozovatele a vlastníky vozidel, která se střetnou při dopravní nehodě. Provozovatele, kteří řádně pečují o svá vozidla, dodržují servisní intervaly a hlídají si technickou způsobilost vozidla, tak již nadále nebudou ve výše uvedených případech pojišťovnami „postihováni“ regresem. Je nutné také dodat, že pokud nebyla technická nezpůsobilost vozidla příčinou nehody, pojišťovna nesmí po pojištěném požadovat z tohoto důvodu regresní nárok.

Závěr

Domnívám se, že se jedná o pozitivní změnu v oblasti pojištění odpovědnosti za škodu při provozu vozidel. Poškozených se tato změna v zásadě nijak nedotkne. Naopak pojištěným, kteří provozují svá vozidla s péčí řádného hospodáře, se uleví. Nezbývá než doufat, že soudní judikatura se změní k lepšímu i v dalších oblastech dopravního práva.

Uhradili jste pojišťovně regresní nárok a máte o tom pochybnosti? Kontaktujte nás zde.