fbpx

Nároky poškozených na náhradu újmy

Tento článek byl určen pro ParaCENTRUM Fenix, z. s., jehož motto je “Roztáčíme život naplno” a které pomáhá lidem po poškození míchy a jejich blízkým při návratu do aktivního života.

Úvod

Dopravní nehoda, pracovní úraz nebo i násilný trestný čin jsou situace, při nichž může dojít k újmě na zdraví i dalším škodám. Osoby, kterým tato újma, resp. škoda vznikne, jsou poškození. Toto je jasné každému. Co už je ale méně jasné, jsou právní nároky těchto osob, jejich výše a způsob, jak se jich domoci. Nároky poškozených lze jednoduše rozdělit na dvě velké skupiny – majetkové nemajetkové.

Mezi majetkové nároky patří například:

  • nárok na náhradu škody na movitých věcech,
  • nárok na ušlou mzdu a ušlý zisk po dobu trvání a po skončení pracovní neschopnosti,
  • nárok na ztrátu na důchodu,
  • nárok na poskytnutí přiměřené výživy pozůstalým,
  • nárok na nahrazení přiměřených výdajů spojených s pohřbem.

Mezi nemajetkové nároky patří zejména:

  • nárok na náhradu vytrpěné bolesti (bolestné),
  • nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění („trvalé následky“),
  • náhrada za duševní útrapy z důvodu úmrtí nebo těžké újmy na zdraví osoby blízké,
  • zvláštní nemajetková újma.

Při jednotlivých situacích dochází k různé kombinaci těchto nároků a poškozeným nelze než doporučit, aby se obrátili na odborníka v dané oblasti. Mělo by se jednat o advokáta, který se zabývá řešením náhrady škod. Je potřeba se vyhnout různým pochybným subjektům nabízejícím odškodnění za nejasných podmínek, protože zde není záruka, že bude poskytnut kvalitní právní servis.

Kolik žádat?

To není jednoduchá otázka a u každého nároku je potřeba pečlivě hodnotit jednotlivá kritéria. Velmi často je nutné oslovit znalce nebo jinou odborně způsobilou osobu, která je schopná nároky vyčíslit. Takto se postupuje při škodách na vozidle, bolestném či odškodnění trvalých následků. U náhrady mzdy či zisku se vypočte náhrada za jeden den a vynásobí se počtem dnů, kdy nemohla být výdělečná činnost prováděna. U duševních útrap za úmrtí blízké osoby se naopak vychází z rozhodovací činnosti soudů. Pro zajímavost lze uvést, že pro výši této náhrady při úmrtí nejbližších osob se jako výchozí částka bere v úvahu dvacetinásobek průměrné měsíční mzdy za uplynulý rok. U trvalých následků se zase posuzuje míra, do jaké je člověk vyřazen z obvyklého způsobu života. U bolestného se do jisté míry zachovalo „tabulkové“ hodnocení, kdy se vyhledá konkrétní diagnóza a vynásobí se počtem bodů v tabulce.

Jak a u koho nároky uplatnit?

Když už jsou nároky poškozeného vyčísleny a náležitě podloženy, zbývá se obrátit na povinnou osobu a vyzvat ji k úhradě. V případech dopravních nehod se bude jednat o viníka dopravní nehody, provozovatele vozidla nebo pojišťovnu. U trestných činů to bude viník. U pracovních úrazů se nároky požadují po zaměstnavateli. Pokud není na výzvu poškozeného náležitě reagováno, nezbude nic jiného, než uplatnit nároky soudní cestou. U některých nároků se bude hradit soudní poplatek, u jiných nikoliv. Je nutné si rovněž pohlídat, aby se nárok poškozeného nepromlčel. Všechny tyto dílčí kroky pohlídá výše zmíněný odborník – advokát. Není nic jednoduššího než zamítnout žalobu z důvodu promlčení nároku, nesprávného vyčíslení nebo žalovaní nesprávné osoby.

Jak postupovat?

V případě dopravní nehody, spáchání trestného činu nebo při pracovním úrazu je postup většinou totožný. Jakmile to bude možné, tak by se měl poškozený spojit s advokátem a vysvětlit situaci. Čím dříve, tím lépe. Advokát s poškozeným uzavře smlouvu o poskytování právních služeb a poškozený mu udělí plnou moc k zastupování. Z hlediska poškozeného pak tento bude již poskytovat advokátovi součinnost, o vše ostatní se postará advokát. Je potřeba pamatovat na to, že nároky poškozeného se musí prokázat a doložit. Z toho důvodu je nutné, aby poškozený pečlivě uchoval všechny doklady, které se k případu vztahují. Nezřídka je nutné využít i pomoc třetích osob – svědků.

Dokdy lze nároky uplatnit?

Zde bude rozhodující promlčecí lhůta, která obecně činí tři roky. U jednotlivých nároků se může ovšem lišit jak její počátek, tak celková délka. Obecně lze ale uzavřít, že poškozený se může domáhat svých nároků zpětně až tři roky. I zde je namístě konzultace s advokátem. Může se stát, že poškozenému byla poskytnuta náhrada újmy, ale advokát později odhalí, že tato náhrada byla nepřiměřeně nízká a bude požadovat její dorovnání do přiměřené výše.

Kolik stojí služby advokáta?

Advokát zpravidla neposkytuje služby zdarma. O výši odměny by měl být poškozený dopředu informován. Jelikož jsou poškození často ve svízelné situaci, kdy se musí vypořádat se „škodní událostí“ po psychické stránce, tak rozumný advokát se jim bude snažit vyjít vstříc. V těchto případech se může advokát s poškozeným dohodnout tak, že poškozený uhradí advokátovi odměnu až na konci případu, kdy dojde k vymožení odškodnění. Poškozený tak nemusí po celou dobu řešení případu vynakládat finanční prostředky na odměnu advokáta. Podílová odměna z odškodnění se obvykle pohybuje v rozmezí 10 – 25 % z vymožené částky. Konkrétní výše závisí na délce a složitosti případu, vynaložených nákladech, apod.

Závěr

Ze zkušeností lze říci, že poškození nemají dostatek informací o svých nárocích. Advokáta nevyhledají z důvodu mylné představy, že budou muset hned na začátku zaplatit vysokou zálohu nebo že budou muset jezdit po soudech. Poskytnutí potřebných informací poškozeným je tak nezbytné. Nelze tak než poděkovat i neziskovým organizacím, které o poškozené pečují, a které jsou schopny tyto informace poškozeným poskytnout nebo je na odborníky odkázat. Máte nějaké dotazy? Ptejte se zde.

Poškozený po dopravní nehodě a trestní řízení

Pokud viník způsobil při dopravní nehodě škodu na majetku či na zdraví, tak poškozený má více možností, jak se domoci svých nároků. Vždy záleží na konkrétních okolnostech případu.

Úvod

Předmětem tohoto článku je stručný popis účasti poškozeného v trestním řízení – jednotlivé kroky, postupy a nároky a způsoby jejich uplatnění. Práva a povinnosti poškozeného v přestupkovém řízení budou vysvětlena v samostatném článku.

Poškozenému se nabízejí zejména následující možnosti. Obrátit se přímo na viníka dopravní nehody a vyzvat jej k úhradě nároků. V případě nesouhlasu viníka nezbývá než jít cestou civilní žaloby. Další možností je uplatnit nároky poškozeného u pojistitele, tj. u pojišťovny, s níž provozovatel vozidla uzavřel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). V případě, že nedojde k dohodě, poškozený se musí rovněž obrátit na soud a žalovat pojišťovnu. Třetí variantou pro poškozeného je přihlásit své nároky do přestupkového řízení, resp. trestního řízení a účastnit se tzv. adhezního řízení, tj. řízení, v němž se rozhoduje o náhradě škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.

Zpravidla u závažnějších dopravních nehod dojde nezřídka k takovému následku, který vykazuje znaky trestného činu. Může se jednat například o ublížení na zdraví, usmrcení z nedbalosti, poškození cizí věci apod. Pokud dojde k zahájení trestního stíhání vůči viníkovi, může se poškozený tohoto trestního řízení účastnit a připojit se se svými nároky na náhradu škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení.

Přípravné řízení

Jedná se o prvotní fázi trestního řízení od zahájení úkonů trestního řízení až do soudního projednání věci. Pánem této fáze je státní zástupce. Policie pak zpravidla provádí vyšetřování, shromažďování důkazů, výslech svědků, apod. Policie rovněž vyrozumívá poškozeného o jeho právech účastnit se trestního řízení. Poškozený má v trestním řízení většinou procesní postavení jako svědek; za určitých okolností může například odepřít výpověď. Pro poškozeného je nejdůležitější vyčíslit, doložit a uplatnit majetkovou škodu, nemajetkovou újmu či bezdůvodné obohacení. Policie tyto úkony za poškozeného nečiní, za jistých okolností ovšem může také pomoci při získání podkladů.

Pro tuto fázi je pro poškozeného zcela dostačující, pokud policejnímu orgánu zašle vyčíslení svých nároků, tyto podloží důkazy.

Formulace uplatnění nároků může vypadat například takto: „Jako poškozený se připojuji k trestnímu řízení s nárokem na náhradu újmy na zdraví ve výši 1.000.000,- Kč a navrhuji, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost tuto újmu poškozenému nahradit.“ Poškozený musí být již v přípravném řízení o svých právech poučen. Pokud poškozený splní povinnosti vyčíslit, doložit a uplatnit, tak se v podstatě o nic dalšího starat nemusí. Přípravné řízení se končí seznámením s výsledky vyšetřování a věc se obvykle postupuje státnímu zástupci aby podal na obviněného obžalobu nebo návrh na potrestání. Státní zástupce se tedy tímto způsobem zachová, případně věc vrátí policii zpět k došetření nebo rozhodne jedním z dalších možných způsobů (zastavení trestního stíhání, postoupení jinému orgánu, apod.).

Hlavní líčení

Jedná se o další a stěžejní fázi trestního řízení před soudem. Obviněný se „přejmenuje“ na obžalovaného a nyní je v rukou soudce či trestního senátu. Pro poškozeného má začátek hlavního líčení klíčový charakter, pokud své „povinnosti“ nesplnil již dříve. Po přednesení obžaloby státním zástupcem je totiž poškozený zpravidla dotázán, aby uplatnil své nároky na náhradu škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. Toto je poslední okamžik, kdy tak poškozený může učinit. Pokud to nestihne, nové či další nároky již uplatňovat nemůže. Je vhodné upozornit, že uplatněním nároků se myslí sdělení výše a druhu svých nároků soudu. Poškozený nemusí hned u tohoto uplatnění vše doložit, byť se to doporučuje. Stejně tak jako obviněný může i poškozený navrhovat důkazy po celou dobu hlavního líčení až do ukončení dokazování.

Pokud soud prohlásí dokazování za skončené, vyzve strany k přednesu závěrečných řečí. Začíná zpravidla státní zástupce, jehož následuje právě poškozený. Poškozený by se měl omezit pouze na otázky, které souvisí s jeho nároky, to znamená, že nemůže navrhovat, aby byl obžalovaný uznán vinným a aby mu byl uložen trest; to je úkolem státního zástupce. Je tedy vhodné krátce shrnout dokazování, uzavřít, že obžalovaný způsobil poškozenému škodu, resp. újmu a že mezi protiprávním jednáním obžalovaného a vzniklou škodou, či újmou je příčinná souvislost. Poškozený by pak měl opětovně zopakovat svůj návrh ohledně přiznání nároků na náhradu škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. Poškozený má rovněž jednodušší procesní postavení než obžalovaný. Je tomu tak proto, že většinou „kopíruje“ závěry státního zástupce. Závěrem pak následuje závěrečná řeč obhájce obžalovaného, samotného obžalovaného a úplně na konci dostane obžalovaný možnost posledního slova. Soud se pak odebere k závěrečné poradě, po jejímž skončení vynese zpravidla odsuzující nebo zprošťující rozsudek.

Odvolací řízení

Proti rozsudku soud prvního stupně je možné podat odvolání do osmi dnů od jeho písemného oznámení (doručení) jednotlivým účastníkům. Poškozený se může odvolat pouze do výroku o náhradě škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. O odvolání rozhoduje odvolací soud ve veřejném zasedání. Prvostupňové rozhodnutí může buď potvrdit, změnit nebo zrušit a vrátit věc k novému projednání a rozhodnutí. Proti rozhodnutí odvolacího soudu není možné podat řádný opravný prostředek. Zpravidla se ovšem připouští podání mimořádného opravného prostředku, jímž je dovolání k Nejvyššímu soudu. Za určitých okolností lze, po vyčerpání všech opravných prostředků, podat ještě ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.

Zmocněnec poškozeného

Zájmy poškozeného hájí v procesu trestního řízení zmocněnec, jímž je zpravidla advokát. Tento za poškozeného činí návrhy, předkládá důkazy, podává opravné prostředky, apod. „Kvalita“ zvoleného zmocněnce častokrát rozhoduje o úspěchu či neúspěchu poškozeného v trestním řízení. Nikoli každý advokát je specialistou na zastupování poškozeného v trestním řízení. Toto je potřeba pečlivě zvážit při počátečním výběru.

Vymáhání nároků

V případě, poškozenému byla rozsudkem přisouzena náhrada škody, újmy či nárok na vydání bezdůvodného obohacení, měl by nyní viníka – odsouzeného vyzvat k úhradě těchto přiznaných nároků. Pravomocný a vykonatelný rozsudek v trestní věci je rovněž exekučním titulem a opravňuje poškozeného k zahájení exekučního řízení u soudního exekutora. Takový rozsudek bude zpravidla i konečným titulem pro pojišťovnu, která se doposud možná zdráhala zaplatit nároky poškozeného. Je nutné upozornit, že pojišťovna není přímo vázána tím, co je v rozsudku, a proto může vyplatit jak méně, tak i více. Šikovný zmocněnec může být schopen pojišťovnu přesvědčit, aby poškozenému uhradila i vyšší částku, než je v rozsudku. V případě dalšího soudního řízení totiž pojišťovně hrozí riziko zaplacení požadované (vyšší) částky společně s nemalým příslušenstvím.

Lhůty pro uplatnění nároků poškozeného

Jak bylo uvedeno výše, v trestním řízení je pro poškozeného nejdůležitější začátek hlavního líčení. Pokud své nároky nestihne uplatnit, tyto nezanikají a poškozený je může uplatnit jinými způsoby. Nedomůže se jich ovšem v relativně rychlém a pro poškozeného zpravidla i levném trestním řízení. Obecně se pak nároky poškozeného promlčují ve tříleté promlčecí lhůtě.

Závěr

Trestní řízení je pro poškozeného velmi dobré řešení jeho požadavků. Nemusí hradit soudní poplatky, musí být přiměřeně poučen o svých právech, orgány činné v trestním řízení mají nastaveny poměrně striktní lhůty, apod. Na druhou stranu, pokud se poškozený ze svými nároky do trestního řízení nepřihlásí, tak s ním jako s poškozeným nadále nebude jednáno. Rovněž to ovšem neznamená, že by ztrácel své hmotněprávní nároky.

Čeká vás také účast v trestním řízení a nevíte jak postupovat? Informujte se zde.

Majitelům nákladních vozidel vznikla škoda

Ano, je to tak, majitelům nákladních vozidel vznikla nemalá škoda a oni o tom ani netuší. Výrobci nákladních vozidel uzavřeli mezi sebou kartelovou dohodu a uměle navyšovali brutto cenu vozidel a přenášeli náklady na přísnější emisní normy na koncové zákazníky. Toto nekalé jednání odhalila Evropská komise a výrobci dostali rekordní pokutu ve výši 3,8 miliardy EUR a tuto uhradili, čímž mimo jiné přiznali svoji vinu.

I přes úhradu pokuty výrobci na kartelu vydělali neskutečné peníze na navýšení cen vozidel (1. výdělek). Poškození vlastníci se mohou domáhat náhrady škody. Většina z nich ovšem ani netuší, že výrobci takto tajně kšeftovali a připravili koncové zákazníky o nemalé peníze. Pokud se poškození o své nároky nepřihlásí, výrobci opět vydělají, protože nebudou muset uhradit škodu (2. výdělek).

Je spočítáno, že náhrada škody na jedno nákladní vozidlo může činit až 200 tisíc Kč. Každý majitel kamionu si dokáže spočítat, jaká škoda mu asi vznikla, pokud vlastní 10, 20 nebo 50 kamionů. Pokud se o svoje nároky přihlásí, lze předpokládat, že výrobci budou smlouvat a z celkového nároku uhradí jenom část. Tímto ovšem výrobci opět vydělají, protože nebudou muset uhradit škodu v plné výši (3. výdělek). Společnosti reprezentující značky jako MAN, Volvo, SCANIA, DAF, Mercedes, Iveco, Renault a další tak vydělají na majitelů nákladních vozidel celkem třikrát.

Jak tedy uplatnit nároky na náhradu škody?

Jednoduše. Stačí doložit požadované podklady k vozidlům a o ostatní se postará pro tento účel založená obchodní společnost.

Jakých vozidel se to týká?

Všech nákladních vozidel nad 7,5 tuny, které vlastníci pořídili v letech 2004 až 2013. Nároky se vztahují i na ojetá vozidla a leasingy.

Jaké podklady bude potřeba?

Velký technický průkaz vozidla, nabývací titul, případně leasingovou smlouvu, fakturu.

Dokdy je potřebné podklady doložit?

Co nejdříve. Nárok na náhradu škody se již brzo promlčí a následně jej nebude možné uplatnit.

Může si vlastník vymoci škodu sám?

Ano může, ale… Bude jenom kapkou v moři se svými 10 nebo 20 kamiony. Cílem je shromáždit co nejvíce vozidel za účelem získání silného postavení při vyjednávání s výrobci. Navíc je potřeba zajistit a uhradit úzce specializované právní služby a nést další náklady na vymáhání (soudní poplatek a další).

Jaký bude tedy postup?

Poškozený vlastník postoupí svoji pohledávku na náhradu škody na společnost, která sdružuje ostatní vlastníky a doloží potřebné podklady. Společnost vymůže náhradu škody a poškozenému uhradí odškodnění po odečtení své odměny.

Jaké to má výhody pro poškozeného?

O nic se nemusí starat, nic nemusí platit, pouze dodá podklady. Nenese žádné náklady, čeká pouze na vyplacení odškodnění.

Jaké to má nevýhody?

Peníze nebudou hned ani za měsíc…ale budou.

Nebude poškozený výrobcem či prodejcem sankcionován za uplatnění nároků?

Nebude. Výrobci budou rádi, že poškození budou nadále kupovat jejich značku a prodejci budou moci prodávat. Největší pohroma by byla, pokud by poškozený změnil značku a odešel ke konkurenci.

Kde lze získat podrobné informace?

Zde.

Poškození zaparkovaného vozidla – co dělat?

Nacouvání do cizího zaparkovaného vozidla a jeho poškození není bohužel v dnešní době nic neobvyklého. Jedná se o specifický případ dopravní nehody. Podívejme se na tuto situaci z pohledu viníka i poškozeného.

Úvod

Za dopravní nehodu se považuje událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Toto je doslovná citace ustanovení § 47 zákona o silničním provozu. Aby se tedy jednalo o dopravní nehodu, musí být naplněny výše uvedené znaky. To platí i při poškození zaparkovaného vozidla. Pokud se událost nestane na pozemní komunikaci, nejedná se o dopravní nehodu ve smyslu zákona o silničním provozu. Zde vzniká první problém. Častokrát viník poškodí vozidlo na parkovišti, které není pozemní komunikací ale soukromým pozemkem. V tomto případě vám dopravní policie moc nepomůže, maximálně zdokumentuje stav a poučí vás, že věc nemohou dále řešit. Nezbývá tedy než se pokusit vypátrat viníka prostřednictvím svědků či záznamů z kamerového systému.

Je předpoklad, že při nacouvání do cizího vozidla zřejmě nedojde ke zranění osoby, ale zpravidla pouze k poškození vozidla. Jedná se tedy o majetkovou škodu na vozidle poškozeného, ale i viníka. Nejčastěji se jedná o různé oděrky, škrábance, promáčkliny, apod. Byť se to může zdát jako nepatrná škoda, tak v autorizovaném servisu lze zaplatit za kompletní opravu poškozeného dílu včetně lakování i 10 tisíc Kč. Zda přichází v úvahu v těchto případe náhrada za pokles obvyklé ceny vozidla, se dočtete zde.

Dalším nutným znakem této dopravní nehody musí být, že alespoň jedno z vozidel musí být v pohybu. O dopravní nehodu se tak nejedná, pokud například poškodíte vedle stojící vozidlo tím, že neopatrně otevřete dveře a odřete na něm lak.

Poškozený

Poškozený častokrát nezjistí poškození vozidla ihned poté, co nastalo. Toto bývá jedním z problémů podobných situací, protože pak lze jen velmi těžko dohledat viníka. Bohužel ne vždy je viník natolik čestný, že ponechá za stěračem lístek s kontaktem.

Poškozený, který není schopen zjistit viníka, může nahlásit dopravní nehodu na policii (byť škoda evidentně nedosahuje úrovně 100 tisíc Kč). Pokud tedy nedošlo k poškození na soukromém pozemku, policie bude pátrat po viníkovi (jinak by se jednalo „pouze“ o občanskoprávní spor o náhradu škody). Pokud ovšem není dostupný kamerový záznam z tohoto místa, tak šance na úspěch bývají mizivé. Poškozenému tak nezbývá než nést opravu ze svého, případně řešit věc cestou havarijního pojištění.

Viník

Viník dopravní nehody nezřídka o poškození ani neví. Jedná se o různé „ťukance“ a odřeniny, které vznikají při parkování či vyjíždění z parkoviště. To jej samozřejmě neomlouvá, ale někdy to vysvětluje, proč nezanechal zprávu za stěračem. Každopádně za poškození vozidla odpovídá a škodu by měl nahradit. Pokud viník zjistí, že poškodil jiné vozidlo a není schopen dohledat vlastníka, měl by zanechat například za stěračem kontaktní údaje. Rovněž může nehodu ohlásit na policii a policie pak může dohledat poškozeného.

Při poškození vozidla na parkovišti obchodního centra je vhodné ohlásit škodu například ostraze nebo na informacích. Pokud dojde k poškození na soukromém pozemku, tak viník musí hradit škodu ze svého, protože tyto případy nekryje povinné ručení. Při „normální“ dopravní nehodě na pozemní komunikaci se postupuje jako při jakékoli jiné dopravní nehodě. Pokud je znám viník a poškození nedosahuje 100 tisíc Kč, sepíše se záznam o dopravní nehodě. Bez něj pojišťovna plnit zpravidla nebude. Je důležité poškození obou vozidel pečlivě nafotit a zdokumentovat. Proč? Protože i přes souhlasné stanovisko viníka a poškozeného může pojišťovna odmítnout plnit. Důvodem bývá tvrzení, že dané poškození nemohlo vzniknout způsobem, který účastníci tvrdí. Pojišťovny častokrát čelí pojistným podvodům, kdy k nehodě došlo jiným způsobem nebo na jiném místě, než je tvrzeno. Právě ono místo dopravní nehody se často „přesouvá“ ze soukromého pozemku na pozemní komunikaci. Pokud pojišťovna odmítne plnit a poškozený trvá na úhradě škody, nezbude viníkovi nic jiného, než že škodu uhradí a pak bude případně věc řešit s pojišťovnou soudní cestou. V tomto případě může pomoci součinnost poškozeného, který v případném soudním sporu průběh nehody dosvědčí.

Závěr

Závěrem zdůrazňujeme to nejdůležitější. Při poškození zaparkovaného vozidla je alfou a omegou zjištění viníka. Aby se jednalo o dopravní nehodu, musí k ní dojít na pozemní komunikaci a alespoň jedno vozidlo musí být v pohybu. Při poškození na soukromém parkovišti nelze počítat s krytím pojistné události z povinného ručení viníka. Ani doznání viníka bez dostatečné fotodokumentace nemusí znamenat hladký průběh vyřízení pojistné události. Setkali jste se s podobou situací a nemáte ji vyřešenou? Poraďte se zde.

Bourané vozidlo má nižší cenu – kolik žádat?

Při poškození vozidla například v souvislosti s dopravní nehodou dochází k poklesu jeho obvyklé ceny. Ani následnou opravou za použití nových náhradních dílů zpravidla nedojde k úplnému obnovení ceny vozidla před nehodou. V tomto článku si tedy přiblížíme nárok poškozeného na náhradu škody v souvislosti se snížením ceny vozidla v důsledku jeho opravy po dopravní nehodě.

Úvod

Obecně je rozsah náhrady škody dán rozdílem mezi majetkovým stavem před a po poškození. Náhrada škody tak musí zohlednit výši všech nutných prostředků, které byl poškozený nucen vynaložit k obnovení původního majetkového stavu. Je-li nutné k obnovení původního stavu před poškozením využít například nové náhradní díly a oprava směřuje jen k uvedení vozidla do původního stavu, nelze přednášet tyto náklady na poškozeného. V případě havarovaného vozidla, byť opraveného novými díly, je jeho skutečná hodnota vždy nižší než původní hodnota použitého vozidla. Výše uvedené závěry plynou mimo jiné z nálezu Ústavního soudu ze dne 11.6.2014, č.j. I. ÚS 1902/13-1. Závěry tohoto nálezu byly potvrzeny také dalším nálezem Ústavního soudu ze dne 27.4.2017, č.j. II. ÚS 795/16-1 (možnost domáhat se rozdílu mezi tržní hodnotou před a po poškození vozidla). Lze tedy uzavřít, že nárok poškozeného na nahrazení poklesu obvyklé ceny vozidla po opravě, je posvěcen i soudní judikaturou.

Základní podmínky

Jako u každého případu náhrady škody je nutné si ověřit základní podmínky odpovědnosti za škodu – protiprávní jednání, vznik škody a příčinná souvislost mezi tímto jednáním a vzniklou škodou. Protiprávním jednáním v tomto případě bude většinou porušení pravidel silničního provozu či jiných právních předpisů. Dané případy se neomezují jen na dopravní nehody. K poškození vozidla může dojít například na soukromém pozemku, kde se neuplatní pravidla silničního provozu.

Škodou se zde rozumí pokles hodnoty majetku poškozeného v souvislosti s poškozením vozidla v různém rozsahu – od lehkých škrábanců a promáčklin až po totální škodu na vozidle. V případech zkoumání poklesu ceny vozidla po opravě se budeme pohybovat zpravidla mezi těmito mantinely. U zanedbatelného poškození je ovšem zanedbatelný i pokles ceny vozidla. Naopak u totální škody se už o poklesu ceny vozidla neuvažuje, jelikož vozidlo se již zpravidla neuvádí do stavu před poškozením. V případě požadavku na nahrazení poklesu ceny vozidla po dopravní nehodě musí dojít k opravě poškozeného vozidla. Pro pozdější možnost uplatnění jakýchkoli nároků v souvislosti s dopravní nehodu se důrazně doporučuje postupovat v souladu s pokyny pojišťovny. Ta zpravidla odsouhlasí subjekt, který vozidlo opraví a rovněž rozsah opravy. Po provedení opravy je důležité si vyžádat doklady o ceně a rozsahu opravy – fakturu s podrobným rozpisem provedených prací.

Mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou musí být příčinná souvislosti (kauzální nexus). Jinými slovy, poškození vozidla musí být způsobeno jednáním škůdce. Tato otázka se řeší velmi často u dopravních nehod. Na celkovou výši nároku pak může mít nezanedbatelný vliv i spoluzavinění poškozeného.

Vyčíslení nároku

V případě tohoto nároku se zpravidla poškozený nevyhne zpracování znaleckého posudku znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady. Znalci je nutné doložit údaje z technického průkazu vozidla a dále výbavu vozidla, počet najetých km, fotodokumentaci poškození, apod. Znalec spočítá obvyklou cenu vozidla před poškozením a následně stanoví pokles této obvyklé ceny z důvodu opravy vozidla. Obecně lze říci, že čím novější a dražší vozidlo bylo poškozeno, tím vyšší bude i pokles jeho obvyklé ceny. Výši nároku zcela zásadně ovlivňuje i rozsah poškození vozidla. Aby se ovšem poškozenému „vyplatilo“ pokles ceny vozidla vymáhat, musí zpravidla dojít k rozsáhlejšímu poškození například nosných částí vozidla, skeletu karoserie, apod.

Pro představu o rozsahu nároku uvádíme příklad tříletého vozidla Škoda Octavia. Při dopravní nehodě byly poškozeny přední a zadní dveře a práh vozidla. Muselo dojít k vyříznutí části prahu a navaření nové části. U vyměnitelných částí vozidla (zde dveře) se pokles ceny spíše neprojevuje nebo je v malém rozsahu. Oprava prahu už je ale zásahem do skeletu karoserie a znalec uzavřel, že pokles hodnoty takto opraveného vozidla činí 6 % z obvyklé ceny vozidla před poškozením. Dalším příkladem je poškozené pětileté vozidlo Hyundai i30, u něhož došlo k poškození a opravě obou blatníků, rovnání zadních podběhů a podlahy zavazadlového prostoru. Zde stanovil znalec pokles obvyklé ceny na 10%.

Uplatnění nároku

Dalším krokem po provedení vyčíslení znehodnocení je uplatnění tohoto nároku. Odpovědnou osobou je zpravidla provozovatel vozidla a škodu hradí obvykle příslušná pojišťovna. Nárok se tedy uplatňuje písemnou výzvou k úhradě spolu s doložením posudku. Pojišťovna má na likvidaci nároku lhůtu 3 měsíců. Jelikož se jedná o nárok, který poškození zpravidla neuplatňuji, pojišťovny nárok všemožnými způsoby krátí a „vymlouvají“ se na různé okolnosti. U výše uvedeného příkladu Škody Octavia pojišťovna uzavřela (i přes doložení posudku), že pokles hodnoty činí pouze přibližně 1,3 %. Jako je to u většiny sporů s pojišťovnami je důležité nenechat se odradit prvotním stanoviskem pojišťovny a trvat na svých nárocích. V případech, kdy svůj nárok opíráte o znalecký posudek, máte u soudu výhodu. V případě neúspěšného sporu nemusíte být zavázáni k úhradě nákladů řízení, pokud je dán alespoň základ požadovaného nároku. Jedná se tedy o případy, kdy cena vozidla sice poklesla, ale nikoli v takovém rozsahu, jak žádáte. Protože výsledek sporu závisí na znaleckém posudku či uvážení soudu, nemusí soud uložit povinnost k úhradě nákladů řízení neúspěšnému účastníku. Doporučujeme tedy vyčíslené nároky uplatňovat, protože jinak pojišťovny nebudou nuceny odpovídající plnění vyplácet.

Závěr

Nárok na náhradu škody v souvislosti s poklesem obvyklé ceny vozidla po opravě není masově uplatňován. Je to pravděpodobně dáno nedostatečnými informacemi na straně poškozených. Pojišťovna rozhodně poškozeným v rámci likvidace pojistné události dobrovolně nesdělí, že by mohli uplatnit například i tento nárok. Nezbývá tedy než apelovat na poškozené, aby se o svých nárocích a možnostech jejich uplatnění poradili s odborníky. Máte také opravené vozidlo po dopravní nehodě a tento nárok jste neuplatnili? Poraďte se s námi zde. Odškodnění lze žádat v rámci promlčecí lhůty, která neskončí dříve než uplynou 3 roky od poškození vozidla.

1 2 3