fbpx

Elektro na silnicích-kdo nese vinu při nehodě?

Na ulicích je vídáme čím dál více. Stojí na chodníku, jedou po silnici, křižují mezi lidmi na přechodech. Určitě jste si všimli, že elektrokoloběžky, elektrokola, elektrické longboardy a další elektrovozítka zaznamenala v poslední době nebývalý rozmach. Není divu. Jsou pohodlná, rychlá a perfektní do městského provozu. Co když ale takové elektro způsobí nehodu? Jak je to pak s odpovědností? A kdo hradí škodu?

Dopravní prostředek – ano, nebo ne?

Na začátku si pojďme ujasnit, jestli elektrokola a elektrokoloběžky jsou nebo nejsou dopravní prostředky. Odpověď je jednoduchá – jsou, a jejich řidiči tím pádem patří mezi účastníky silničního provozu. Pokud tedy dojde k nehodě a vzniku škody, je nutné řešit otázku, kdo je za tuto škodu zodpovědný a jaké možnosti odškodnění mají poškození.

Co je to objektivní odpovědnost

Jestliže dopravní nehodu způsobí řidič elektrokola nebo elektrokoloběžky, bavíme se o tzv. objektivní odpovědnosti, kterou nese provozovatel vůči poškozeným.

Objektivní odpovědnost znamená odpovědnost bez ohledu na zavinění (nedbalost nebo úmysl). Jedná se o velmi přísný druh odpovědnosti a škůdce (provozovatel) má jen omezené možnosti, jak se jí zprostit.

  • Pokud škoda vznikla na základě okolností, které mají původ v provozu (například smyk vozidla nebo prasklá pneumatika s následkem kolize), odpovědnosti se zprostit nelze.
  • Pokud ale provozovatel prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které zákon požaduje, pak odpovědnost nenese.

Škoda vs. dopravní nehoda

Je také potřeba rozlišovat odpovědnost za vzniklou škodu a odpovědnost za vznik dopravní nehody:

  • U dopravní nehody se zkoumá, kvůli čemu nebo komu k ní došlo. Uplatňuje se tu tzv. subjektivní odpovědnost (odpovědnost za zavinění). Pokud za vznik nehody odpovídá například řidič elektrokola (subjektivně), pak současně odpovídá i za vzniklou škodu (objektivně).
  • Naopak u odpovědnosti za škodu z provozu dopravních prostředků nezáleží na tom, jestli řidič nedával pozor nebo jestli se vyskytla technická závada na dopravním prostředku. Každé pravidlo má své výjimky a jinak tomu není ani v této oblasti. Takovou výjimkou jsou například případy vyšší moci.

V hlavní roli pohon dopravního prostředku

Klíčovým pojmem z hlediska odpovědnosti je dopravní prostředek. Objektivní odpovědnost totiž nezahrnuje všechny dopravní prostředky. Nepatří mezi ně ty, které jsou poháněné lidskou silou. Pokud se u dopravního prostředku kombinují různé pohony (lidská síla, motor, vnější síla), rozhoduje ten pohon, který převažuje. Jak je to tedy u elektrokoloběžek a elektrokol?

  • U elektrokoloběžky je to víceméně jasné. Tady je hlavním pohonem elektromotor, a vztahuje se na ni tedy objektivní odpovědnost.
  • S elektrokoly je to složitější. Zahraniční právní úpravy se přiklánějí k tomu, že objektivní odpovědnost se uplatní jen u „silnějších“ elektrokol s výkonem motoru nad 0,25 kW. Česká právní úprava tuto otázku výslovně neřeší. Odborná veřejnost se spíš kloní k názoru, že dopravní prostředky s pomocným motorem spadají pod případy objektivní odpovědnosti.

Kdo je provozovatel a proč je to důležité

Jak už jsme si řekli, za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku odpovídá jeho provozovatel. Provozovatel může, ale nemusí být současně majitelem či řidičem. Je to osoba, která provozuje dopravní prostředek na svůj účet a na vlastní nebezpečí a fakticky s ním dlouhodobě nakládá (nejen po přechodnou dobu). Provozovatel je zároveň zapsaný v technickém průkazu vozidla.

To znamená, že provozovatel má právní i faktickou možnost dlouhodobě nakládat s dopravním prostředkem. U elektrokol a elektrokoloběžek to bude typicky jejich vlastník nebo osoba, která je za úplatu nabízí k užívání, například různé sharingové společnosti.

A jak je to s řidičem? Ten může být vlastníkem dopravního prostředku a zároveň provozovatelem. Může být ale také zcela náhodnou osobou, která „pouze” řídí.

Vlastník je naopak zcela jasný – je to ten, kdo vozidlo zakoupí. Provozovatelem však může být někdo jiný.

Právní předpisy myslí i na situaci, kdy není možné určit osobu provozovatele. V takovém případě se za provozovatele považuje vlastník dopravního prostředku.

Jak je to s povinným ručením

Běžně platí, že pokud provozujete dopravní prostředek na pozemních komunikacích, musíte mít povinné pojištění odpovědnosti za škodu (lidově řečeno povinné ručení). Poškozený má díky němu relativní jistotu, že se domůže svých nároků a odškodnění skutečně získá. Je chráněný také v případě, že se viník nachází v nepříznivé majetkové situaci. Odškodné totiž vyplatí pojišťovna.

Jak je to ale u elektrokol a elektrokoloběžek? Povinné ručení se vztahuje pouze na určitá vozidla, mezi která elektrokola a elektrokoloběžky nepatří. Aby se vztahovalo i na ně, musely by být schváleny jako motocykly. A to v Česku není běžné. Pokud se tedy stane nehoda, kterou způsobí elektrovozítko, pojištění se neuplatní a vzniklé škody musí hradit provozovatel z vlastní kapsy, respektive z jiného (nepovinného) smluvního pojištění.

Řidiči elektrokol a elektrokoloběžek by se tak měli mít na pozoru a myslet na to, že za dopravní nehodu, kterou způsobí, mohou nést odpovědnost v plném rozsahu.

Co si z toho celého vzít?

  • Za škodu způsobenou řidičem elektrokola nebo elektrokoloběžky odpovídá jejich provozovatel.
  • Pokud tyto dopravní prostředky nebyly oficiálně schváleny jako motocykly, neuplatní se na ně tzv. povinné ručení a vzniklé škody musí hradit provozovatel.
  • Provozovatel si ovšem může pro tento případ sjednat smluvní pojištění odpovědnosti, tzv. „pojistku na blbost”.

Byli jste účastníkem dopravní nehody s elektrokolem či elektrokoloběžkou? Potřebujete se na něco zeptat? Rádi vám pomůžeme. Kontaktujte nás zde.