Radíme vám

Soudy změnily názor na regresní nárok pojišťovny vůči pojištěnému provozovateli (vlastníku) vozidla. Technická nezpůsobilost vozidla tak již nemusí být za určitých okolností noční můrou řidičů.

Úvod

Příčiny dopravních nehod jsou různé. Kromě vysoké rychlosti, alkoholu nebo nesledování provozu může být příčinou i technická závada na vozidle. Jedná se například o nefunkčnost brzdového systému, neovladatelnost vozidla ale i nadměrně opotřebované pneumatiky. Za pojištěné hradí poškozeným nároky na náhradu újmy zpravidla pojišťovna na základě pojistné smlouvy. Neplatí to ovšem vždy.

Regresní nárok pojišťovny

V určitých případech má pojišťovna nárok na náhradu pojistného, které uhradila v rámci tzv. povinného ručení. Pojišťovna sice poškozenému újmu nahradí, ale může po pojištěném (provozovatel či vlastník vozidla) požadovat náhradu toho, co sama plnila. Konkrétní případy upravuje ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Jedná se o konečný (taxativní) výčet případů, při kterých může pojišťovna požadovat regresní úhradu. Jde například o případy, kdy pojištěný způsobí újmu úmyslně, nesepíše bez důležitého důvodu společný záznam o dopravní nehodě, odmítne zkoušku na alkohol, apod. Specifický případ regresu nastává dle § 10 odst. 2 výše uvedeného zákona. Za prvé jde o případ, kdy pojištěný provozuje vozidlo, jehož technická způsobilost nebyla schválena. Za druhé pak tehdy, pokud je provozováno vozidlo, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí. Právě druhým z uvedených případů se budeme nyní zabývat.

Dosavadní právní stav

Ustálená soudní praxe zastávala doposud názor, že pojišťovna má nárok na regres při takovém provozování, při němž má provozovatel (resp. osoba, které vozidlo svěří) možnost rozpoznat při zachování obvyklé opatrnosti neodpovídající technický stav, resp. plněním svých povinností při péči o vozidlo tomuto stavu předejít. Soudy však právní výklad posunuly ještě dále. Dle tohoto názoru byl nárok na regres i v případě jakéhokoli provozování vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí. Zjednodušeně řečeno, pokud vozidlo nebylo technicky způsobilé, a pojišťovna plnila, tak bez ohledu na další skutečnosti, měla pojišťovna nárok na regres. Jednalo se tak i o případy, kdy provozovatel či řidič nemohli v žádném případě rozpoznat technickou závadu na vozidle. Tomuto názoru odpovídala i doslovná dikce zákona. Jednalo se tak o objektivní odpovědnost (bez ohledu na zavinění) bez možnosti liberace (zproštění odpovědnosti). Takto ještě soudy vykládaly předmětné ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) výše uvedeného zákona např. v Rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.9.2015, sp. zn. 23 Cdo 3363/2013.

Aktuální právní stav

K napsání tohoto článku mě povzbudil nedávný judikát Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2020, č. j. 31 Cdo 475/2020-244. Soud uvedl, že z hlediska porušení povinnosti podle § 10 výše uvedeného zákona je rozhodné, zda pojištěný věděl, či při zachování běžné péče a opatrnosti mohl vědět, že vozidlo těmto požadavkům neodpovídá. Jedná se o případy, kdy pojištěný například ignoroval zřejmé nedostatky technického stavu vozidla, nerespektoval signalizaci na palubní desce, nereagoval na nezvyklé chování provozovaného vozidla, nebo porušil zákonnou (či podzákonnou) povinnost související s péčí o technický stav vozidla. Tato změna názoru Nejvyššího soudu má pozitivní dopad zejména na provozovatele a vlastníky vozidel, která se střetnou při dopravní nehodě. Provozovatele, kteří řádně pečují o svá vozidla, dodržují servisní intervaly a hlídají si technickou způsobilost vozidla, tak již nadále nebudou ve výše uvedených případech pojišťovnami „postihováni“ regresem. Je nutné také dodat, že pokud nebyla technická nezpůsobilost vozidla příčinou nehody, pojišťovna nesmí po pojištěném požadovat z tohoto důvodu regresní nárok.

Závěr

Domnívám se, že se jedná o pozitivní změnu v oblasti pojištění odpovědnosti za škodu při provozu vozidel. Poškozených se tato změna v zásadě nijak nedotkne. Naopak pojištěným, kteří provozují svá vozidla s péčí řádného hospodáře, se uleví. Nezbývá než doufat, že soudní judikatura se změní k lepšímu i v dalších oblastech dopravního práva.

Uhradili jste pojišťovně regresní nárok a máte o tom pochybnosti? Kontaktujte nás zde.