Nároky poškozených na náhradu újmy

Tento článek byl určen pro ParaCENTRUM Fenix, z. s., jehož motto je „Roztáčíme život naplno“ a které pomáhá lidem po poškození míchy a jejich blízkým při návratu do aktivního života.

Úvod

Dopravní nehoda, pracovní úraz nebo i násilný trestný čin jsou situace, při nichž může dojít k újmě na zdraví i dalším škodám. Osoby, kterým tato újma, resp. škoda vznikne, jsou poškození. Toto je jasné každému. Co už je ale méně jasné, jsou právní nároky těchto osob, jejich výše a způsob, jak se jich domoci. Nároky poškozených lze jednoduše rozdělit na dvě velké skupiny – majetkové nemajetkové.

Mezi majetkové nároky patří například:

  • nárok na náhradu škody na movitých věcech,
  • nárok na ušlou mzdu a ušlý zisk po dobu trvání a po skončení pracovní neschopnosti,
  • nárok na ztrátu na důchodu,
  • nárok na poskytnutí přiměřené výživy pozůstalým,
  • nárok na nahrazení přiměřených výdajů spojených s pohřbem.

Mezi nemajetkové nároky patří zejména:

  • nárok na náhradu vytrpěné bolesti (bolestné),
  • nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění („trvalé následky“),
  • náhrada za duševní útrapy z důvodu úmrtí nebo těžké újmy na zdraví osoby blízké,
  • zvláštní nemajetková újma.

Při jednotlivých situacích dochází k různé kombinaci těchto nároků a poškozeným nelze než doporučit, aby se obrátili na odborníka v dané oblasti. Mělo by se jednat o advokáta, který se zabývá řešením náhrady škod. Je potřeba se vyhnout různým pochybným subjektům nabízejícím odškodnění za nejasných podmínek, protože zde není záruka, že bude poskytnut kvalitní právní servis.

Kolik žádat?

To není jednoduchá otázka a u každého nároku je potřeba pečlivě hodnotit jednotlivá kritéria. Velmi často je nutné oslovit znalce nebo jinou odborně způsobilou osobu, která je schopná nároky vyčíslit. Takto se postupuje při škodách na vozidle, bolestném či odškodnění trvalých následků. U náhrady mzdy či zisku se vypočte náhrada za jeden den a vynásobí se počtem dnů, kdy nemohla být výdělečná činnost prováděna. U duševních útrap za úmrtí blízké osoby se naopak vychází z rozhodovací činnosti soudů. Pro zajímavost lze uvést, že pro výši této náhrady při úmrtí nejbližších osob se jako výchozí částka bere v úvahu dvacetinásobek průměrné měsíční mzdy za uplynulý rok. U trvalých následků se zase posuzuje míra, do jaké je člověk vyřazen z obvyklého způsobu života. U bolestného se do jisté míry zachovalo „tabulkové“ hodnocení, kdy se vyhledá konkrétní diagnóza a vynásobí se počtem bodů v tabulce.

Jak a u koho nároky uplatnit?

Když už jsou nároky poškozeného vyčísleny a náležitě podloženy, zbývá se obrátit na povinnou osobu a vyzvat ji k úhradě. V případech dopravních nehod se bude jednat o viníka dopravní nehody, provozovatele vozidla nebo pojišťovnu. U trestných činů to bude viník. U pracovních úrazů se nároky požadují po zaměstnavateli. Pokud není na výzvu poškozeného náležitě reagováno, nezbude nic jiného, než uplatnit nároky soudní cestou. U některých nároků se bude hradit soudní poplatek, u jiných nikoliv. Je nutné si rovněž pohlídat, aby se nárok poškozeného nepromlčel. Všechny tyto dílčí kroky pohlídá výše zmíněný odborník – advokát. Není nic jednoduššího než zamítnout žalobu z důvodu promlčení nároku, nesprávného vyčíslení nebo žalovaní nesprávné osoby.

Jak postupovat?

V případě dopravní nehody, spáchání trestného činu nebo při pracovním úrazu je postup většinou totožný. Jakmile to bude možné, tak by se měl poškozený spojit s advokátem a vysvětlit situaci. Čím dříve, tím lépe. Advokát s poškozeným uzavře smlouvu o poskytování právních služeb a poškozený mu udělí plnou moc k zastupování. Z hlediska poškozeného pak tento bude již poskytovat advokátovi součinnost, o vše ostatní se postará advokát. Je potřeba pamatovat na to, že nároky poškozeného se musí prokázat a doložit. Z toho důvodu je nutné, aby poškozený pečlivě uchoval všechny doklady, které se k případu vztahují. Nezřídka je nutné využít i pomoc třetích osob – svědků.

Dokdy lze nároky uplatnit?

Zde bude rozhodující promlčecí lhůta, která obecně činí tři roky. U jednotlivých nároků se může ovšem lišit jak její počátek, tak celková délka. Obecně lze ale uzavřít, že poškozený se může domáhat svých nároků zpětně až tři roky. I zde je namístě konzultace s advokátem. Může se stát, že poškozenému byla poskytnuta náhrada újmy, ale advokát později odhalí, že tato náhrada byla nepřiměřeně nízká a bude požadovat její dorovnání do přiměřené výše.

Kolik stojí služby advokáta?

Advokát zpravidla neposkytuje služby zdarma. O výši odměny by měl být poškozený dopředu informován. Jelikož jsou poškození často ve svízelné situaci, kdy se musí vypořádat se „škodní událostí“ po psychické stránce, tak rozumný advokát se jim bude snažit vyjít vstříc. V těchto případech se může advokát s poškozeným dohodnout tak, že poškozený uhradí advokátovi odměnu až na konci případu, kdy dojde k vymožení odškodnění. Poškozený tak nemusí po celou dobu řešení případu vynakládat finanční prostředky na odměnu advokáta. Podílová odměna z odškodnění se obvykle pohybuje v rozmezí 10 – 25 % z vymožené částky. Konkrétní výše závisí na délce a složitosti případu, vynaložených nákladech, apod.

Závěr

Ze zkušeností lze říci, že poškození nemají dostatek informací o svých nárocích. Advokáta nevyhledají z důvodu mylné představy, že budou muset hned na začátku zaplatit vysokou zálohu nebo že budou muset jezdit po soudech. Poskytnutí potřebných informací poškozeným je tak nezbytné. Nelze tak než poděkovat i neziskovým organizacím, které o poškozené pečují, a které jsou schopny tyto informace poškozeným poskytnout nebo je na odborníky odkázat. Máte nějaké dotazy? Ptejte se zde.