Specifické situace

Elektro na silnicích: kdo odpovídá za škodu?

Elektrokoloběžky, elektrokola a další elektrovozítka se staly běžnou součástí měst. Jezdí po silnici, po cyklostezce i po chodníku – a s rostoucím počtem stoupá i počet nehod. V tomto článku najdete srozumitelný přehled toho, kdo typicky odpovídá za škodu a kdy se vás může týkat odškodnění z dopravní nehody s „elektrem“.

Jsou elektrokoloběžky dopravní prostředek?

Zjednodušeně lze říct, že elektrokoloběžky a většina elektrokol se v právní praxi považují za dopravní prostředky a jejich řidiči za účastníky silničního provozu. To znamená, že při nehodě se řeší:

• kdo nehodu zavinil (subjektivní odpovědnost),

• kdo odpovídá za škodu z provozu dopravního prostředku (tzv. objektivní odpovědnost).

Pokud jste poškozený (např. chodec, cyklista, řidič auta), můžete za určitých podmínek uplatnit nárok na odškodnění proti provozovateli elektrovozítka.

Objektivní odpovědnost: když rozhoduje samotný provoz

U dopravních prostředků se často uplatní tzv. objektivní odpovědnost provozovatele – tedy odpovědnost za škodu z provozu bez ohledu na zavinění. Prakticky to znamená:

• pokud škoda vznikla v souvislosti s provozem (např. smyk, technická závada, pád koloběžky), provozovatel zpravidla odpovídá,

• zproštění odpovědnosti přichází v úvahu jen výjimečně (např. vyšší moc, zcela nečekané jednání poškozeného); vždy je ale nutné konkrétní posouzení.

Současně platí, že u dopravní nehody se řeší i subjektivní zavinění (kdo smetl koho, kdo nedal přednost apod.). Pokud řidič elektrokoloběžky nehodu zavinil porušením pravidel, může zároveň odpovídat i z jiných právních titulů (např. z obecné deliktní odpovědnosti).

Elektrokoloběžka vs. elektrokolo: kdy se na ně pohlíží jako na „jízdní kolo“ a kdy už jako na motorové vozidlo

V českém právu je potřeba rozlišovat, o jaký typ elektrického pohonu jde a jaké má vozidlo parametry. U elektrokol platí jasná pravidla pro „pedelec“. U elektrokoloběžek zákony a metodiky vycházejí z toho, že některé modely se v provozu posuzují obdobně jako jízdní kolo, zatímco výkonnější stroje už spadají do režimu motorových vozidel.

1) Elektrokolo (pedelec) = pravidla jako pro jízdní kolo

Elektrokolo je z hlediska pravidel silničního provozu považováno za jízdní kolo, pokud jde o tzv. pedelec:

• max. trvalý výkon motoru do 250 W,

• motor pomáhá jen při šlapání a

• pomoc se postupně vypíná nejpozději při 25 km/h (resp. když jezdec přestane šlapat).

2) Elektrokoloběžka: „jako jízdní kolo“ jen u slabších modelů

U elektrokoloběžek (zejména bez sedla) se v praxi (a podle výkladů veřejných orgánů) u modelů do 25 km/h typicky uplatní režim obdobný jako u jízdního kola – tedy povinnosti a pravidla „cyklisty“ (např. jízda po komunikaci/cyklostezce, zákaz dálnice apod.), včetně požadavků na výbavu odpovídající „kolu“.

3) Varianta „až 1 kW“ – jen ve specifickém technickém režimu

Aktuální technické předpisy připouštějí, aby „kolo“ (v praxi se tento režim vztahuje i na obdobná vozítka) bylo vybaveno dodatečně montovaným pomocným motorkem až do 1 000 W, ale za splnění podmínek (typicky zachování limitu 25 km/h a dalších technických požadavků dle vyhlášky).

4) Kdy už se posuzuje jako motorové vozidlo (moped/skútr)

Jakmile vozidlo:

• překračuje konstrukční rychlost 25 km/h, nebo

• nesplňuje podmínky „pomocného“ pohonu (u elektrokol typicky: motor nejede jen při šlapání / nevypíná se podle pravidel), případně má režim jízdy, který podmínky nesplňuje,

může být posouzeno jako motorové vozidlo (typicky kategorie moped/skútr). Pak obvykle přichází v úvahu jiný režim provozu – např. povinnosti spojené se schvalováním/registrací a pravidly jako pro malé motocykly.

5) Povinné ručení: nové limity od 1. 4. 2024 (jiná rovina než „cyklista“)

I když se slabší elektrokoloběžka v provozu často bere „jako kolo“, povinnost pojištění se posuzuje podle zákona č. 30/2024 Sb. Ten stanoví, že povinné ručení dopadá na vozidla, která splní prahy:

• konstrukční rychlost > 25 km/h, nebo

• konstrukční rychlost > 14 km/h a současně hmotnost > 25 kg.

V běžné městské praxi tedy platí, že „slabší“ elektrokoloběžky a elektrokola do 25 km/h jsou z hlediska provozu vnímány obdobně jako jízdní kola a jejich jezdec je cyklista.

Kdo je provozovatel elektrovozítka a proč vás to má zajímat

Za škodu z provozu odpovídá provozovatel, ne nutně ten, kdo právě řídil:

• provozovatel je osoba, která dopravní prostředek dlouhodobě používá „na svůj účet a na své riziko“,

• typicky to bude vlastník nebo sdílená služba (sharing), která elektrokoloběžky půjčuje veřejnosti.

Řidič může být zároveň provozovatel, ale může to být i „jen uživatel“ sdíleného stroje. Pokud nejde určit provozovatele, může se za něj považovat vlastník věci. V praxi tedy:

• u vlastní elektrokoloběžky často odpovídá přímo její majitel,

• u sdílených koloběžek může odpovídat poskytovatel služby a zároveň může vzniknout i odpovědnost samotného uživatele (např. za hrubé porušení pravidel).

Co si z toho vzít jako poškozený nebo jezdec na „elektru“

Pokud jste poškozený (např. sražený chodec, cyklista nebo řidič auta):

• máte šanci uplatnit nárok na bolestné, ušlý výdělek, náklady léčení a případné ZSU obdobně jako u jiné dopravní nehody,

• budete ale často uplatňovat nároky přímo vůči provozovateli elektrovozítka nebo jeho pojišťovně odpovědnosti, ne z povinného ručení.

Pokud jste řidič elektrokoloběžky / elektrokola:

• nespoléhejte na to, že „se nic nestane“ – i menší chyba může vést k poměrně vysokým nárokům poškozených,

• zvažte pojištění odpovědnosti (např. soukromé „pojistky na blbost“), které může škody z části krýt,

• dodržujte pravidla provozu – policie i soudy stále častěji hodnotí jízdu na elektrokoloběžkách podle stejných principů jako u jiných účastníků provozu.

Kdy má smysl řešit věc s odborníkem

Protože právní úprava elektrokol a elektrokoloběžek není v ČR úplně jednoznačná a judikatura se teprve postupně vyvíjí, je u vážnějších nehod rozumné nechat si případ odborně posoudit. Pomůže zejména, když:

• jste utrpěli zranění a řešíte bolestné, ušlý výdělek nebo trvalé následky,

• poškozený uplatňuje vysoké nároky vůči vám jako provozovateli elektrovozítka,

• pojišťovna odmítla plnit z jiného typu pojištění (např. pojištění odpovědnosti) nebo plnění výrazně krátí.

Byli jste účastníkem nehody s elektrokoloběžkou nebo elektrokolem a nejste si jistí, kdo za co odpovídá a jaké máte nároky? Ozvěte se nám – tým mojenehoda.cz s vámi případ projde, pomůže zmapovat možnosti odškodnění a navrhne další postup.

Poraďte mi s odškodněním zdarma

Potřebuji ochranu po dopravní nehodě – nehodový paušál

Chci praktický e-book zdarma

Moderní trend elektrických koloběžek s sebou přináší nejen nové možnosti dopravy, ale i nové právní problémy. Případ z Hodonínska ukazuje, že i jízda na e-koloběžce může mít vážné následky – a že řidiči těchto vozítek nesou obdobnou odpovědnost jako motoristé.

Jak k nehodě došlo

K nehodě došlo v na společné stezce pro chodce a cyklisty. Řidička jela na elektrické koloběžce, když před sebou spatřila dvě chodkyně. Rozhodla se projet mezi nimi, avšak nezvládla situaci a zezadu narazila do jedné z nich. Ta upadla na zem a utrpěla zlomeninu kotníku a tržnou ránu na čele. Léčba trvala několik týdnů a omezila poškozenou v běžném životě přibližně na deset týdnů.

Obhajoba řidičky neobstála

Řidička koloběžky tvrdila, že chodkyně se nejprve rozestoupily a jedna z nich jí pak náhle vkročila do cesty. Svědecké výpovědi i znalecké posudky ale tuto verzi vyvrátily. Znalec z oboru dopravy konstatoval, že šířka stezky byla dostatečná, aby k míjení mohlo dojít pouze při velmi pomalé jízdě a za předpokladu jasné komunikace mezi účastníky. Koloběžkářka měla podle soudu lepší přehled o situaci a měla povinnost přizpůsobit rychlost i způsob jízdy tak, aby nikoho neohrozila.

Rozhodnutí soudu

Okresní soud dospěl k závěru, že řidička koloběžky porušila povinnost chovat se ohleduplně a nesměla ohrozit chodce na stezce. Byla uznána vinnou z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Zároveň musí poškozené chodkyni uhradit vzniklou újmu a náklady spojené s právním zastoupením u soudu.

Co z toho plyne?

Případ jasně ukazuje, že řidiči elektrických koloběžek podléhají stejným pravidlům jako ostatní účastníci provozu. Povinností je maximální ohleduplnost, zejména na sdílených stezkách, kde se pohybují chodci. Jakékoli podcenění situace může vést nejen k vážným zraněním, ale i k trestnímu stíhání a vysokým finančním náhradám. Ocitli jste se v podobné situaci? Kontaktujte nás.

Dopravní nehody bývají samy o sobě stresující událostí. Když se k nim přidá ještě spor s pojišťovnou, která odmítá plnit své povinnosti, může se z poškozeného stát oběť hned dvakrát. Přesně to se stalo panu Martinovi, který se po vážné nehodě musel domáhat spravedlnosti až u soudu. Sport se týkal mimo jiné výkladu pojmu nulová tolerance.

Jak k případu došlo

Pan Martin měl v roce 2020 nezaviněnou nehodu se svým vozidlem. Viník nehody ujel a nebylo možné jej vypátrat. Zatímco újmu na zdraví mu uhradila Česká kancelář pojistitelů, škodu na vozidle měla pokrýt jeho havarijní pojistka. Pojišťovna však plnění odmítla. Argumentovala tím, že při lékařském vyšetření byla panu Martinovi naměřena hladina alkoholu 0,17 ‰ a podle pojistných podmínek tak má právo na výplatu odmítnout.

Spor o „nulovou toleranci“

Pan Martin od počátku tvrdil, že žádný alkohol před jízdou nepožil. Naměřená hodnota podle něj mohla souviset s přirozenými procesy v těle nebo s odchylkou měření. Na svou obhajobu předložil znalecký posudek soudního znalce, který potvrdil, že hodnota 0,17 ‰ je neprůkazná a je třeba na ni pohlížet jako na nulovou.

Zásadní otázkou tedy bylo, zda samotná zjištěná stopová hodnota alkoholu v krvi postačí k tomu, aby pojišťovna mohla odmítnout plnění. Zatímco nalézací soud se přiklonil na stranu pojišťovny, odvolací soud věc vrátil k novému projednání a zdůraznil, že důkazní břemeno leží na pojišťovně. Ta musí prokázat, že řidič alkohol skutečně požil.

Rozhodnutí soudu

Okresní soud nakonec rozhodl ve prospěch pana Martina. Konstatoval, že pojišťovna neunesla své důkazní břemeno – neprokázala, že by žalobce před jízdou alkohol požil. Naměřená hodnota byla podle znaleckého posudku neprůkazná a nelze ji bez dalšího použít jako důvod pro odmítnutí pojistného plnění.

Pojišťovna tak musela žalobci vyplatit částku téměř 300 tisíc Kč spolu s úroky z prodlení a zároveň mu uhradit náklady řízení.

Co z toho plyne pro pojištěné?

Tento případ ukazuje, že i v situacích, kdy se pojišťovna odvolává na výluky z pojištění, není její argumentace vždy neprůstřelná. Pokud se domníváte, že vám byla neoprávněně odmítnuta náhrada, nevzdávejte se. Klíčové je využít odborníky na danou problematiku a nebát se domáhat se svých práv soudní cestou. Potřebujete pomoc? Obraťte se na nás.

O co jde?

• Výrobci nákladních vozidel uzavřeli kartel.
• Evropská komise kartel odhalila a uložila pokuty za 3,8 mld. EUR.
• TRUCK CLAIMS CZECH s.r.o. nabízí pomoc pro poškozené vlastníky.
• Tato společnost vymáhá škodu pro všechny, kteří se připojí.
• Nikdo jiný v ČR nebyl schopen tuto věc dotáhnout do konce.
• Společnost již podala žalobu k soudu za víc než 39 milionů EUR.
• Nyní se lze ještě připojit k podané žalobě a získat odškodnění.

Kolik můžete získat?

• Odškodnění činí přibližně 200.000,- Kč na jedno vozidlo
• Odškodnění je spočítáno na základě zahraničních posudků.

Koho se to týká?

• Majitelů nákladních vozidel v rozmezí 6 – 16 tun.
• Vozidla musela být pořízena ČR v letech 1997 – 2013.
• Patří sem i leasingy, nákupy na úvěr a ojetá vozidla.
• Značky MAN, DAF, SCANIA, Volvo, Iveco, Mercedes, Renault.

Kolik Vás to bude stát?

• Nic, veškeré náklady na sebe přebírá společnost.
• Společnost hradí soudní poplatek, posudky, právní služby, atd.
• Ani v případě neúspěchu nehradí náklady poškození.

Co pro to musíte udělat?

• Kontaktovat společnost.
• Doložit dokumenty (technický průkaz, kupní smlouvu, fakturu).
• Uzavřít smlouvu se společností.
• Vše ostatní zařídí společnost za Vás.
• Nároky se ale promlčují, takže je potřebné zareagovat včas.

Není to vtip nebo podvod?

• Není. Přibližně 700 vozidel je již zažalováno, další lze přidat.
• Věc je vedena u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17 Cm 23/2020.
• Vaše vztahy s dealery či nákupní slevy to nijak neovlivní.

Pro více informací klikněte zde nebo se podívejte na webové stránky společnosti www.kartelovadohoda.cz.

Ano, je to tak, majitelům nákladních vozidel vznikla nemalá škoda a oni o tom ani netuší. Výrobci nákladních vozidel uzavřeli mezi sebou kartelovou dohodu a uměle navyšovali brutto cenu vozidel a přenášeli náklady na přísnější emisní normy na koncové zákazníky. Toto nekalé jednání odhalila Evropská komise a výrobci dostali rekordní pokutu ve výši 3,8 miliardy EUR a tuto uhradili, čímž mimo jiné přiznali svoji vinu.

I přes úhradu pokuty výrobci na kartelu vydělali neskutečné peníze na navýšení cen vozidel (1. výdělek). Poškození vlastníci se mohou domáhat náhrady škody. Většina z nich ovšem ani netuší, že výrobci takto tajně kšeftovali a připravili koncové zákazníky o nemalé peníze. Pokud se poškození o své nároky nepřihlásí, výrobci opět vydělají, protože nebudou muset uhradit škodu (2. výdělek).

Je spočítáno, že náhrada škody na jedno nákladní vozidlo může činit až 200 tisíc Kč. Každý majitel kamionu si dokáže spočítat, jaká škoda mu asi vznikla, pokud vlastní 10, 20 nebo 50 kamionů. Pokud se o svoje nároky přihlásí, lze předpokládat, že výrobci budou smlouvat a z celkového nároku uhradí jenom část. Tímto ovšem výrobci opět vydělají, protože nebudou muset uhradit škodu v plné výši (3. výdělek). Společnosti reprezentující značky jako MAN, Volvo, SCANIA, DAF, Mercedes, Iveco, Renault a další tak vydělají na majitelů nákladních vozidel celkem třikrát.

Jak tedy uplatnit nároky na náhradu škody?

Jednoduše. Stačí doložit požadované podklady k vozidlům a o ostatní se postará pro tento účel založená obchodní společnost.

Jakých vozidel se to týká?

Všech nákladních vozidel nad 7,5 tuny, které vlastníci pořídili v letech 2004 až 2013. Nároky se vztahují i na ojetá vozidla a leasingy.

Jaké podklady bude potřeba?

Velký technický průkaz vozidla, nabývací titul, případně leasingovou smlouvu, fakturu.

Dokdy je potřebné podklady doložit?

Co nejdříve. Nárok na náhradu škody se již brzo promlčí a následně jej nebude možné uplatnit.

Může si vlastník vymoci škodu sám?

Ano může, ale… Bude jenom kapkou v moři se svými 10 nebo 20 kamiony. Cílem je shromáždit co nejvíce vozidel za účelem získání silného postavení při vyjednávání s výrobci. Navíc je potřeba zajistit a uhradit úzce specializované právní služby a nést další náklady na vymáhání (soudní poplatek a další).

Jaký bude tedy postup?

Poškozený vlastník postoupí svoji pohledávku na náhradu škody na společnost, která sdružuje ostatní vlastníky a doloží potřebné podklady. Společnost vymůže náhradu škody a poškozenému uhradí odškodnění po odečtení své odměny.

Jaké to má výhody pro poškozeného?

O nic se nemusí starat, nic nemusí platit, pouze dodá podklady. Nenese žádné náklady, čeká pouze na vyplacení odškodnění.

Jaké to má nevýhody?

Peníze nebudou hned ani za měsíc…ale budou.

Nebude poškozený výrobcem či prodejcem sankcionován za uplatnění nároků?

Nebude. Výrobci budou rádi, že poškození budou nadále kupovat jejich značku a prodejci budou moci prodávat. Největší pohroma by byla, pokud by poškozený změnil značku a odešel ke konkurenci.

Kde lze získat podrobné informace?

Zde.