fbpx

Poškozený po dopravní nehodě a trestní řízení

Pokud viník způsobil při dopravní nehodě škodu na majetku či na zdraví, tak poškozený má více možností, jak se domoci svých nároků. Vždy záleží na konkrétních okolnostech případu.

Úvod

Předmětem tohoto článku je stručný popis účasti poškozeného v trestním řízení – jednotlivé kroky, postupy a nároky a způsoby jejich uplatnění. Práva a povinnosti poškozeného v přestupkovém řízení budou vysvětlena v samostatném článku.

Poškozenému se nabízejí zejména následující možnosti. Obrátit se přímo na viníka dopravní nehody a vyzvat jej k úhradě nároků. V případě nesouhlasu viníka nezbývá než jít cestou civilní žaloby. Další možností je uplatnit nároky poškozeného u pojistitele, tj. u pojišťovny, s níž provozovatel vozidla uzavřel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). V případě, že nedojde k dohodě, poškozený se musí rovněž obrátit na soud a žalovat pojišťovnu. Třetí variantou pro poškozeného je přihlásit své nároky do přestupkového řízení, resp. trestního řízení a účastnit se tzv. adhezního řízení, tj. řízení, v němž se rozhoduje o náhradě škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.

Zpravidla u závažnějších dopravních nehod dojde nezřídka k takovému následku, který vykazuje znaky trestného činu. Může se jednat například o ublížení na zdraví, usmrcení z nedbalosti, poškození cizí věci apod. Pokud dojde k zahájení trestního stíhání vůči viníkovi, může se poškozený tohoto trestního řízení účastnit a připojit se se svými nároky na náhradu škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení.

Přípravné řízení

Jedná se o prvotní fázi trestního řízení od zahájení úkonů trestního řízení až do soudního projednání věci. Pánem této fáze je státní zástupce. Policie pak zpravidla provádí vyšetřování, shromažďování důkazů, výslech svědků, apod. Policie rovněž vyrozumívá poškozeného o jeho právech účastnit se trestního řízení. Poškozený má v trestním řízení většinou procesní postavení jako svědek; za určitých okolností může například odepřít výpověď. Pro poškozeného je nejdůležitější vyčíslit, doložit a uplatnit majetkovou škodu, nemajetkovou újmu či bezdůvodné obohacení. Policie tyto úkony za poškozeného nečiní, za jistých okolností ovšem může také pomoci při získání podkladů.

Pro tuto fázi je pro poškozeného zcela dostačující, pokud policejnímu orgánu zašle vyčíslení svých nároků, tyto podloží důkazy.

Formulace uplatnění nároků může vypadat například takto: „Jako poškozený se připojuji k trestnímu řízení s nárokem na náhradu újmy na zdraví ve výši 1.000.000,- Kč a navrhuji, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost tuto újmu poškozenému nahradit.“ Poškozený musí být již v přípravném řízení o svých právech poučen. Pokud poškozený splní povinnosti vyčíslit, doložit a uplatnit, tak se v podstatě o nic dalšího starat nemusí. Přípravné řízení se končí seznámením s výsledky vyšetřování a věc se obvykle postupuje státnímu zástupci aby podal na obviněného obžalobu nebo návrh na potrestání. Státní zástupce se tedy tímto způsobem zachová, případně věc vrátí policii zpět k došetření nebo rozhodne jedním z dalších možných způsobů (zastavení trestního stíhání, postoupení jinému orgánu, apod.).

Hlavní líčení

Jedná se o další a stěžejní fázi trestního řízení před soudem. Obviněný se „přejmenuje“ na obžalovaného a nyní je v rukou soudce či trestního senátu. Pro poškozeného má začátek hlavního líčení klíčový charakter, pokud své „povinnosti“ nesplnil již dříve. Po přednesení obžaloby státním zástupcem je totiž poškozený zpravidla dotázán, aby uplatnil své nároky na náhradu škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. Toto je poslední okamžik, kdy tak poškozený může učinit. Pokud to nestihne, nové či další nároky již uplatňovat nemůže. Je vhodné upozornit, že uplatněním nároků se myslí sdělení výše a druhu svých nároků soudu. Poškozený nemusí hned u tohoto uplatnění vše doložit, byť se to doporučuje. Stejně tak jako obviněný může i poškozený navrhovat důkazy po celou dobu hlavního líčení až do ukončení dokazování.

Pokud soud prohlásí dokazování za skončené, vyzve strany k přednesu závěrečných řečí. Začíná zpravidla státní zástupce, jehož následuje právě poškozený. Poškozený by se měl omezit pouze na otázky, které souvisí s jeho nároky, to znamená, že nemůže navrhovat, aby byl obžalovaný uznán vinným a aby mu byl uložen trest; to je úkolem státního zástupce. Je tedy vhodné krátce shrnout dokazování, uzavřít, že obžalovaný způsobil poškozenému škodu, resp. újmu a že mezi protiprávním jednáním obžalovaného a vzniklou škodou, či újmou je příčinná souvislost. Poškozený by pak měl opětovně zopakovat svůj návrh ohledně přiznání nároků na náhradu škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. Poškozený má rovněž jednodušší procesní postavení než obžalovaný. Je tomu tak proto, že většinou „kopíruje“ závěry státního zástupce. Závěrem pak následuje závěrečná řeč obhájce obžalovaného, samotného obžalovaného a úplně na konci dostane obžalovaný možnost posledního slova. Soud se pak odebere k závěrečné poradě, po jejímž skončení vynese zpravidla odsuzující nebo zprošťující rozsudek.

Odvolací řízení

Proti rozsudku soud prvního stupně je možné podat odvolání do osmi dnů od jeho písemného oznámení (doručení) jednotlivým účastníkům. Poškozený se může odvolat pouze do výroku o náhradě škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. O odvolání rozhoduje odvolací soud ve veřejném zasedání. Prvostupňové rozhodnutí může buď potvrdit, změnit nebo zrušit a vrátit věc k novému projednání a rozhodnutí. Proti rozhodnutí odvolacího soudu není možné podat řádný opravný prostředek. Zpravidla se ovšem připouští podání mimořádného opravného prostředku, jímž je dovolání k Nejvyššímu soudu. Za určitých okolností lze, po vyčerpání všech opravných prostředků, podat ještě ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.

Zmocněnec poškozeného

Zájmy poškozeného hájí v procesu trestního řízení zmocněnec, jímž je zpravidla advokát. Tento za poškozeného činí návrhy, předkládá důkazy, podává opravné prostředky, apod. „Kvalita“ zvoleného zmocněnce častokrát rozhoduje o úspěchu či neúspěchu poškozeného v trestním řízení. Nikoli každý advokát je specialistou na zastupování poškozeného v trestním řízení. Toto je potřeba pečlivě zvážit při počátečním výběru.

Vymáhání nároků

V případě, poškozenému byla rozsudkem přisouzena náhrada škody, újmy či nárok na vydání bezdůvodného obohacení, měl by nyní viníka – odsouzeného vyzvat k úhradě těchto přiznaných nároků. Pravomocný a vykonatelný rozsudek v trestní věci je rovněž exekučním titulem a opravňuje poškozeného k zahájení exekučního řízení u soudního exekutora. Takový rozsudek bude zpravidla i konečným titulem pro pojišťovnu, která se doposud možná zdráhala zaplatit nároky poškozeného. Je nutné upozornit, že pojišťovna není přímo vázána tím, co je v rozsudku, a proto může vyplatit jak méně, tak i více. Šikovný zmocněnec může být schopen pojišťovnu přesvědčit, aby poškozenému uhradila i vyšší částku, než je v rozsudku. V případě dalšího soudního řízení totiž pojišťovně hrozí riziko zaplacení požadované (vyšší) částky společně s nemalým příslušenstvím.

Lhůty pro uplatnění nároků poškozeného

Jak bylo uvedeno výše, v trestním řízení je pro poškozeného nejdůležitější začátek hlavního líčení. Pokud své nároky nestihne uplatnit, tyto nezanikají a poškozený je může uplatnit jinými způsoby. Nedomůže se jich ovšem v relativně rychlém a pro poškozeného zpravidla i levném trestním řízení. Obecně se pak nároky poškozeného promlčují ve tříleté promlčecí lhůtě.

Závěr

Trestní řízení je pro poškozeného velmi dobré řešení jeho požadavků. Nemusí hradit soudní poplatky, musí být přiměřeně poučen o svých právech, orgány činné v trestním řízení mají nastaveny poměrně striktní lhůty, apod. Na druhou stranu, pokud se poškozený ze svými nároky do trestního řízení nepřihlásí, tak s ním jako s poškozeným nadále nebude jednáno. Rovněž to ovšem neznamená, že by ztrácel své hmotněprávní nároky.

Čeká vás také účast v trestním řízení a nevíte jak postupovat? Informujte se zde.