Radíme vám

Mezi nejčastější důsledky dopravní nehody beze sporu patří poškození vozidla a jeho následná oprava. Může pojišťovna krátit pojistné plnění z důvodu amortizace náhradních dílů? Jak se zohledňuje tato amortizace při opravě a následném plnění od pojišťovny?

Přístup pojišťoven

Pojišťovny zpočátku argumentovaly, že je nutné zohlednit amortizaci při likvidaci pojistné události. Tvrdily, že opravou poškozeného vozidla zejména novými díly dojde k zhodnocení vozidla. Z tohoto důvodu velmi často krátily pojistné plnění. Dle názoru pojišťoven se poškozený obohatil tím, že vozidlo mu bylo opraveno za použití nových náhradních dílů. O toto obohacení pak byla snížena úhrada poškozenému.

Co na to říká judikatura?

Tento nešvar pojišťoven odstranila zejména judikatura Ústavního soudu ČR. Ústavní soud se ve svých nálezech sp. zn. II. ÚS 2221/07, sp. zn. I. ÚS 1902/13 nebo sp. zn. II. ÚS 795/16 opakovaně a jasně odmítl tento postup pojišťoven. Poškozený se tedy může za prvé domáhat nákladů na provedení opravy poškozeného vozidla (tj. uvedení do původního stavu). Za druhé pak i náhrady škody odpovídající rozdílu mezi tržní hodnotou vozidla před poškozením a po opravě. Dále stojí za zmínku nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 444/11, dle něhož má poškozený nárok na všechny druhy nákladů, kterým byl vystaven v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce a škodou na věci vzniklou. Také je všeobecně známou skutečností, že cena havarovaného vozidla bude vždy nižší než cena stejně technicky vybaveného vozidla, které dosud havarováno nebylo (viz I. ÚS 1902/13).

Judikatura tak dává za pravdu poškozeným, nikoli pojišťovnám. Pokud budou pojišťovny nadále krátit plnění z důvodu zhodnocení vozidla opravou, lze použít další argument. Poškozenému je totiž ono diskutabilní tzv. „zhodnocení“ vozidla v podstatě protiprávním jednáním škůdce vnuceno. V tomto případě pak lze odkázat na ustanovení § 3001 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Zde se stanoví, že kdo získá bezdůvodné obohacení bez svého svolení a toto obohacení nelze dobře vydat, není povinen k náhradě. Nutné je ovšem zohlednit, aby nebyl tento stav v rozporu s dobrými mravy.

Náhrada škody v penězích

Poškozený při dopravní nehodě má nárok, aby bylo jeho vozidlo uvedeno do stavu před nehodou. Pokud to není možné, je viník povinen nahradit škodu v penězích. K vyčíslení škody v penězích se obvykle využívá služeb znalce. Znalec nejdříve stanoví obvyklou hodnotu vozidla před nehodou. Následně z této částky odečte hodnotu poškozeného vozidla. Při totální škodě se zpravidla vrak vozidla prodá v online aukci a o kupní cenu vraku se poníží hodnota nepoškozeného vozidla.

Při jednání s pojišťovnou, se tak doporučuje předložit odborné vyjádření či znalecký posudek a požadovat náhrady znalcem vypočtené. V případě, že pojišťovna argumentuje svým výpočtem a jinou konečnou částkou škody, musí se poškozený rozhodnout, jak postupovat dále. Buď přijme plnění od pojišťovny nebo se bude muset soudit. A právě na to pojišťovny spoléhají, tj. že poškození se soudit nebudou. V těchto případech je nutné porovnat výši plnění, které lze u soudu získat a čas, starosti a nervy spojené se soudním projednáním věci.

Závěr

Obecně lze konstatovat, že v současnosti již pojišťovny do jisté míry respektují judikaturu a nekrátí pojistné plnění s ohledem na amortizaci náhradních dílů a možné zhodnocení vozidla za použití nových náhradních dílů. Pokud se tak stane, a poškozený se o svá práva přihlásí, zpravidla pojišťovny ustoupí.

Máte obdobnou negativní zkušenost i vy? Také vám pojišťovna krátila pojistné plnění? Poraďte se o dalším postupu s námi.