Pacient se zafixovanou rukou konzultuje s lékařem v ordinaci dokumentaci úrazu po dopravní nehodě.

Co dělat hned po nehodě pro vysoké bolestné?

Proč je první týden tak důležitý

Pojišťovna nehodnotí „jak moc to bolelo“, ale co je doložené v dokumentaci – lékařských zprávách, záznamech o léčbě a omezeních v běžném životě. To, co během prvního týdne zanedbáte, se později velmi těžko dohání.


Okamžitá návštěva lékaře a první zpráva

Prvním krokem by měla být co nejrychlejší návštěva lékaře – ideálně v den nehody nebo následující den. Krátké „to přejde“ je přesně to, co pojišťovny milují, protože chybějící počáteční dokumentace oslabuje váš nárok na bolestné.

Na co si dát pozor u první lékařské zprávy:

  • Trvejte na přesném popisu všech obtíží – bolesti hlavy, krku, zad, omezení hybnosti, závratě, nevolnost.

  • Zmiňte i psychické potíže – úzkost, poruchy spánku, strach z řízení.

  • Ujistěte se, že je ve zprávě uvedena souvislost s dopravní nehodou (např. „úraz při dopravní nehodě dne …“).

Právě tato první zpráva bývá pro následné bodové ohodnocení bolestného klíčová, protože ukazuje, kdy a jak se potíže projevily.


Průběžná dokumentace: papíry, fotky, poznámky

Silný nárok na bolestné nestojí jen na jednom papíru, ale na souboru důkazů, které ukazují celý průběh léčby.

Co systematicky sbírat:

  • všechny lékařské zprávy, propouštěcí zprávy z nemocnice, zprávy specialistů;

  • zprávy z rehabilitací, fyzioterapie, psychologické či psychiatrické péče;

  • recepty a účtenky za léky, ortézy, krční límec, zdravotní pomůcky;

  • potvrzení o pracovní neschopnosti, doklady o ztrátě příjmů;

  • fotografie modřin, otoků, jizev a viditelných poranění (ideálně v průběhu dní).

Praktické tipy:

  • Vytvořte si jednu složku (papírovou i digitální) a vše si skenujte/fotografujte.

  • Dokumenty si pojmenovávejte podle data a typu (např. „2026-01-22 – ortoped – rameno“).

Tato dokumentace je zásadní nejen pro bolestné, ale i pro další nároky, jako je ušlý výdělek nebo náhrada nákladů spojených s léčbou.


Deník bolestí a omezení v běžném životě

Lékař vás vidí jen pár minut, ale bolest a omezení řešíte celý den. Pomůže krátký „deník bolestí“, kde si každý den zaznamenáte, jak se cítíte.

Co si zapisovat:

  • kde a jak intenzivně vás bolí (např. „bolest krční páteře při sezení a řízení“);

  • co kvůli úrazu nezvládáte (práce, domácnost, péče o děti, sport, koníčky);

  • jak spíte, zda se budíte bolestí nebo ze stresu;

  • jak často berete léky proti bolesti.

Tyto záznamy pomáhají lékaři objektivně popsat dopad úrazu na váš život, což může zvýšit bodové ohodnocení bolestného a podpořit i nárok na ztížení společenského uplatnění (ZSU) u závažnějších následků.


Odborná vyšetření: nespokojte se s „to je jen naražené“

Častou chybou je, že poškozený se spokojí s jedním vyšetřením, i když potíže trvají. V praxi se často ukáže, že „natažený sval“ je ve skutečnosti natržený vaz nebo že „lehké natažení krční páteře“ má dlouhodobé následky.

Kdy žádat další vyšetření:

  • pokud bolest přetrvává déle než několik dní nebo se zhoršuje;

  • pokud máte omezenou hybnost, mravenčení, slabost v končetinách;

  • pokud trpíte psychickými potížemi (úzkosti, panické ataky, trauma z jízdy).

Nebojte se žádat o:

  • ortopedické, neurologické či chirurgické vyšetření;

  • zobrazovací metody (rentgen, CT, MRI);

  • psychologickou nebo psychiatrickou pomoc.

Každé odborné vyšetření, které potvrdí závažnost zranění, je argumentem pro vyšší bolestné i případný nárok na ZSU.


Nejčastější chyby poškozených v prvním týdnu

Aby nebyl nárok na bolestné zbytečně nízký, je dobré se vyhnout těmto chybám:

  • Odklad návštěvy lékaře o několik dní „až to přejde“.

  • Zamlčení některých potíží („nechci vypadat, že si vymýšlím“).

  • Ztrácení zpráv a účtenek, žádná systematická evidence.

  • Žádné fotky modřin či omezení (např. dlahy, ortézy).

  • Nevyužití odborných vyšetření, i když potíže přetrvávají.

  • Předčasná komunikace s pojišťovnou bez znalosti práv a bez konzultace.

Tyto chyby vedou k tomu, že pojišťovna má méně podkladů, může zpochybňovat souvislost s nehodou a navrhne výrazně nižší částku bolestného, než by odpovídala skutečným následkům.


Jak první týden ovlivní bolestné, ušlý výdělek a ZSU

To, co uděláte první týden, ovlivní nejen výši bolestného, ale i další nároky:

  • Bolestné – vychází z bodového ohodnocení lékařem, které stojí na kompletní zdravotní dokumentaci.

  • Ušlý výdělek – doložíte pomocí pracovní neschopnosti a dokladů od zaměstnavatele/podnikání.

  • Ztížení společenského uplatnění (ZSU) – posuzuje dlouhodobé následky, ale bez kvalitní dokumentace od začátku se některé obtíže „ztratí“.

Dobře vedená dokumentace vám dává silnější vyjednávací pozici a často znamená rozdíl v desetitisících až statisících korun.


Kdy se ozvat odborníkům a proč

Není vaší povinností vyznat se v pojistných podmínkách, metodikách pojišťoven a právních nárocích – od toho jsou odborníci. Mnoho poškozených se na pomoc obrátí až ve chvíli, kdy už podepsali nevýhodnou dohodu nebo přijali první nízkou nabídku pojišťovny.

Proto platí:

  • pokud si nejste jistí, co dělat a co podepisovat, raději se zeptejte;

  • poradenství včas vám může přinést výrazně vyšší odškodnění;

  • odborník vám pomůže zkontrolovat dokumentaci, upozorní na chybějící podklady a navrhne postup vůči pojišťovně.

Nevíte, jestli máte všechno správně zdokumentované nebo jestli vám pojišťovna nabídla férové bolestné? Obraťte se na nás – probereme s vámi situaci, zkontrolujeme podklady a pomůžeme vám získat odškodnění, na které máte skutečně nárok.

👉 Chci poradit s odškodněním zdarma