Přechod pro chodce

Poškozená doplatila na neschopnost „odborníků“

Přečtěte si, jak může dopadnout vyřizování standardní pojistné události, když se poškozená obrátí na „odborníky“. Jedná se o skutečný případ, který se stal na českých silnicích. Článek zveřejnila Brněnská drbna.

AKTUALIZACE: Klientce jsme pomohli vymoci více než 600 tis. Kč. Kdyby se spokojila s verdiktem „odborníků“, tak by nedostala nic!

Totální škoda – změna, kterou pojišťovny tají

Do jaké výše je účelná oprava vozidla, když se řeší totální škoda? Dlouhodobá praxe pojišťoven se zřejmě změní. Průlomová změna pomůže poškozeným.

Co je to totální škoda

Totální škoda nebo „totálka“ znamená, že vaše vozidlo nebo motorka je po nehodě tak poškozená, že není ekonomicky účelné toto vozidlo opravovat. V těchto případech vám pojišťovna vyplatí rozdíl mezi cenou vozidla před poškozením a hodnotou vraku. Poškozený vrak vozidla můžete buď prodat v aukci, kterou zpravidla zajistí pojišťovna, nebo si vrak můžete ponechat. Pokud vrak prodáte v aukci, jeho cenu hradí kupující nikoliv pojišťovna.

Zavedená praxe

Právní úprava náhrady škody v případech poškozených vozidel je upravena v § 2951 odst. 1 a § 2969 odst. 1 občanského zákoníku.

Bývalo obvyklou praxí pojišťoven, že pokud hodnota opravy poškozeného vozidla dosahovala 70–80 % z hodnoty vozidla, tak se pojistná událost řešila jako totální škoda. Bylo tomu tak hlavně u starších vozidel, kde se cena opravy blížila hodnotě vozidla.

Bylo těžké pojišťovny přesvědčit, aby hradily cenu opravy v těchto případech. Někdy přistoupily na likvidaci rozpočtem, ale zpravidla trvaly na totální škodě.

Aktuální změny

Změnu v této praxi by mohlo přinést nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky. Toto uvádí, že obecně lze považovat za přípustné zhruba 30% překročení celkové obvyklé ceny poškozené věci. Vyšší náklady na opravu věci oproti její obecné ceně před poškozením již zpravidla představují nepoměrně vysoké náklady. Znamenají tak příliš drahou a v důsledku toho i ekonomicky neefektivní opravu věci. Cena opravy vyčíslená do třetinového převýšení obvyklé ceny věci před poškozením nepředstavuje zpravidla překážku pro náhradu škody uvedením do předešlého stavu. Zjednodušeně řečeno, pokud cena opravy nepřekročí 130% hodnoty vozidla, mělo by se vozidlo opravovat.

Závěr

Tento výklad účelnosti oprav při totálních škodách pojišťovny určitě nepotěší. Na druhé straně, závisí také na poškozených, zda znají svá práva.

Máte špatnou zkušenost s pojišťovnou nebo nedořešenou pojistnou událost? Pomůžeme vyřešit nejen totální škodu ale ostatní nároky. Obraťte se na nás.

Pojistné plnění a amortizace náhradních dílů

Mezi nejčastější důsledky dopravní nehody beze sporu patří poškození vozidla a jeho následná oprava. Může pojišťovna krátit pojistné plnění z důvodu amortizace náhradních dílů? Jak se zohledňuje tato amortizace při opravě a následném plnění od pojišťovny?

Přístup pojišťoven

Pojišťovny zpočátku argumentovaly, že je nutné zohlednit amortizaci při likvidaci pojistné události. Tvrdily, že opravou poškozeného vozidla zejména novými díly dojde k zhodnocení vozidla. Z tohoto důvodu velmi často krátily pojistné plnění. Dle názoru pojišťoven se poškozený obohatil tím, že vozidlo mu bylo opraveno za použití nových náhradních dílů. O toto obohacení pak byla snížena úhrada poškozenému.

Co na to říká judikatura?

Tento nešvar pojišťoven odstranila zejména judikatura Ústavního soudu ČR. Ústavní soud se ve svých nálezech sp. zn. II. ÚS 2221/07, sp. zn. I. ÚS 1902/13 nebo sp. zn. II. ÚS 795/16 opakovaně a jasně odmítl tento postup pojišťoven. Poškozený se tedy může za prvé domáhat nákladů na provedení opravy poškozeného vozidla (tj. uvedení do původního stavu). Za druhé pak i náhrady škody odpovídající rozdílu mezi tržní hodnotou vozidla před poškozením a po opravě. Dále stojí za zmínku nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 444/11, dle něhož má poškozený nárok na všechny druhy nákladů, kterým byl vystaven v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce a škodou na věci vzniklou. Také je všeobecně známou skutečností, že cena havarovaného vozidla bude vždy nižší než cena stejně technicky vybaveného vozidla, které dosud havarováno nebylo (viz I. ÚS 1902/13).

Judikatura tak dává za pravdu poškozeným, nikoli pojišťovnám. Pokud budou pojišťovny nadále krátit plnění z důvodu zhodnocení vozidla opravou, lze použít další argument. Poškozenému je totiž ono diskutabilní tzv. „zhodnocení“ vozidla v podstatě protiprávním jednáním škůdce vnuceno. V tomto případě pak lze odkázat na ustanovení § 3001 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Zde se stanoví, že kdo získá bezdůvodné obohacení bez svého svolení a toto obohacení nelze dobře vydat, není povinen k náhradě. Nutné je ovšem zohlednit, aby nebyl tento stav v rozporu s dobrými mravy.

Náhrada škody v penězích

Poškozený při dopravní nehodě má nárok, aby bylo jeho vozidlo uvedeno do stavu před nehodou. Pokud to není možné, je viník povinen nahradit škodu v penězích. K vyčíslení škody v penězích se obvykle využívá služeb znalce. Znalec nejdříve stanoví obvyklou hodnotu vozidla před nehodou. Následně z této částky odečte hodnotu poškozeného vozidla. Při totální škodě se zpravidla vrak vozidla prodá v online aukci a o kupní cenu vraku se poníží hodnota nepoškozeného vozidla.

Při jednání s pojišťovnou, se tak doporučuje předložit odborné vyjádření či znalecký posudek a požadovat náhrady znalcem vypočtené. V případě, že pojišťovna argumentuje svým výpočtem a jinou konečnou částkou škody, musí se poškozený rozhodnout, jak postupovat dále. Buď přijme plnění od pojišťovny nebo se bude muset soudit. A právě na to pojišťovny spoléhají, tj. že poškození se soudit nebudou. V těchto případech je nutné porovnat výši plnění, které lze u soudu získat a čas, starosti a nervy spojené se soudním projednáním věci.

Závěr

Obecně lze konstatovat, že v současnosti již pojišťovny do jisté míry respektují judikaturu a nekrátí pojistné plnění s ohledem na amortizaci náhradních dílů a možné zhodnocení vozidla za použití nových náhradních dílů. Pokud se tak stane, a poškozený se o svá práva přihlásí, zpravidla pojišťovny ustoupí.

Máte obdobnou negativní zkušenost i vy? Také vám pojišťovna krátila pojistné plnění? Poraďte se o dalším postupu s námi.

Máte nárok na odškodnění, i když viník ujel?

Při nehodě se může stát, že viník z místa nehody ujede. Na nic nečekejte a okamžitě zavolejte Policii ČR. Policie s vámi sepíše záznam, se kterým se následně obrátíte na Českou kancelář pojistitelů.

Stejně jako v případě, že viník není pojištěný, i v této situaci vám kancelář odškodnění vyplatí z garančního fondu.

Za jakých podmínek můžete požadovat odškodnění z garančního fondu

  1. Utrpěli jste újmu na zdraví, ale totožnost osoby odpovědné za újmu se nepodařilo zjistit (např. viník z místa nehody ujel) a věc řešila Policie ČR.
  2. Vznikla vám škoda na majetku a ušlý zisk – nárok na náhradu máte v případě, že totožnost odpovědné osoby se nepodařilo zjistit, vznikla vám závažná újma na zdraví, zároveň hmotná škoda nebo ušlý zisk přesahuje hranici 10 000 Kč a věc řešila Policie ČR.
  3. Pojišťovna osoby povinné nahradit újmu nemůže kvůli svému úpadku částku zaplatit.
  4. Osoba povinná nahradit újmu nemá uzavřené pojištění odpovědnosti.
  5. Odpovědnou osobou byl řidič cizozemského vozidla, který nemusí mít na území České republiky uzavřené hraniční pojištění.
  6. Újma byla způsobena vozidlem dovezeném z jiného členského státu do České republiky jako do cílové destinace, a ke kterému ještě nebylo sjednané pojištění odpovědnosti podle zákona. Tato situace se zohledňuje v případě, že k nehodě došlo do 30 dnů ode dne, kdy kupující osoba vozidlo převzala, a to ještě nebylo v ČR zaregistrováno.

Další informace naleznete zejména v zákoně č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Aby byla vaše žádost vyřízená k vaší spokojenosti, je dobré vše konzultovat s advokátem.