E-koloběžka sráží chodkyni

Koloběžka srazila chodce; vina padla na řidiče

Moderní trend elektrických koloběžek s sebou přináší nejen nové možnosti dopravy, ale i nové právní problémy. Případ z Hodonínska ukazuje, že i jízda na e-koloběžce může mít vážné následky – a že řidiči těchto vozítek nesou obdobnou odpovědnost jako motoristé.

Jak k nehodě došlo

K nehodě došlo v na společné stezce pro chodce a cyklisty. Řidička jela na elektrické koloběžce, když před sebou spatřila dvě chodkyně. Rozhodla se projet mezi nimi, avšak nezvládla situaci a zezadu narazila do jedné z nich. Ta upadla na zem a utrpěla zlomeninu kotníku a tržnou ránu na čele. Léčba trvala několik týdnů a omezila poškozenou v běžném životě přibližně na deset týdnů.

Obhajoba řidičky neobstála

Řidička koloběžky tvrdila, že chodkyně se nejprve rozestoupily a jedna z nich jí pak náhle vkročila do cesty. Svědecké výpovědi i znalecké posudky ale tuto verzi vyvrátily. Znalec z oboru dopravy konstatoval, že šířka stezky byla dostatečná, aby k míjení mohlo dojít pouze při velmi pomalé jízdě a za předpokladu jasné komunikace mezi účastníky. Koloběžkářka měla podle soudu lepší přehled o situaci a měla povinnost přizpůsobit rychlost i způsob jízdy tak, aby nikoho neohrozila.

Rozhodnutí soudu

Okresní soud dospěl k závěru, že řidička koloběžky porušila povinnost chovat se ohleduplně a nesměla ohrozit chodce na stezce. Byla uznána vinnou z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Zároveň musí poškozené chodkyni uhradit vzniklou újmu a náklady spojené s právním zastoupením u soudu.

Co z toho plyne?

Případ jasně ukazuje, že řidiči elektrických koloběžek podléhají stejným pravidlům jako ostatní účastníci provozu. Povinností je maximální ohleduplnost, zejména na sdílených stezkách, kde se pohybují chodci. Jakékoli podcenění situace může vést nejen k vážným zraněním, ale i k trestnímu stíhání a vysokým finančním náhradám. Ocitli jste se v podobné situaci? Kontaktujte nás.

Nulová tolerance alkoholu v praxi

Dopravní nehody bývají samy o sobě stresující událostí. Když se k nim přidá ještě spor s pojišťovnou, která odmítá plnit své povinnosti, může se z poškozeného stát oběť hned dvakrát. Přesně to se stalo panu Martinovi, který se po vážné nehodě musel domáhat spravedlnosti až u soudu. Sport se týkal mimo jiné výkladu pojmu nulová tolerance.

Jak k případu došlo

Pan Martin měl v roce 2020 nezaviněnou nehodu se svým vozidlem. Viník nehody ujel a nebylo možné jej vypátrat. Zatímco újmu na zdraví mu uhradila Česká kancelář pojistitelů, škodu na vozidle měla pokrýt jeho havarijní pojistka. Pojišťovna však plnění odmítla. Argumentovala tím, že při lékařském vyšetření byla panu Martinovi naměřena hladina alkoholu 0,17 ‰ a podle pojistných podmínek tak má právo na výplatu odmítnout.

Spor o „nulovou toleranci“

Pan Martin od počátku tvrdil, že žádný alkohol před jízdou nepožil. Naměřená hodnota podle něj mohla souviset s přirozenými procesy v těle nebo s odchylkou měření. Na svou obhajobu předložil znalecký posudek soudního znalce, který potvrdil, že hodnota 0,17 ‰ je neprůkazná a je třeba na ni pohlížet jako na nulovou.

Zásadní otázkou tedy bylo, zda samotná zjištěná stopová hodnota alkoholu v krvi postačí k tomu, aby pojišťovna mohla odmítnout plnění. Zatímco nalézací soud se přiklonil na stranu pojišťovny, odvolací soud věc vrátil k novému projednání a zdůraznil, že důkazní břemeno leží na pojišťovně. Ta musí prokázat, že řidič alkohol skutečně požil.

Rozhodnutí soudu

Okresní soud nakonec rozhodl ve prospěch pana Martina. Konstatoval, že pojišťovna neunesla své důkazní břemeno – neprokázala, že by žalobce před jízdou alkohol požil. Naměřená hodnota byla podle znaleckého posudku neprůkazná a nelze ji bez dalšího použít jako důvod pro odmítnutí pojistného plnění.

Pojišťovna tak musela žalobci vyplatit částku téměř 300 tisíc Kč spolu s úroky z prodlení a zároveň mu uhradit náklady řízení.

Co z toho plyne pro pojištěné?

Tento případ ukazuje, že i v situacích, kdy se pojišťovna odvolává na výluky z pojištění, není její argumentace vždy neprůstřelná. Pokud se domníváte, že vám byla neoprávněně odmítnuta náhrada, nevzdávejte se. Klíčové je využít odborníky na danou problematiku a nebát se domáhat se svých práv soudní cestou. Potřebujete pomoc? Obraťte se na nás.

Pomoc pro poškozené dopravce. Prosím sdílejte!

O co jde?

Výrobci nákladních vozidel uzavřeli kartel.
Evropská komise kartel odhalila a uložila pokuty za 3,8 mld. EUR.
TRUCK CLAIMS CZECH s.r.o. nabízí pomoc pro poškozené vlastníky.
• Tato společnost vymáhá škodu pro všechny, kteří se připojí.
Nikdo jiný v ČR nebyl schopen tuto věc dotáhnout do konce.
Společnost již podala žalobu k soudu za víc než 39 milionů EUR.
Nyní se lze ještě připojit k podané žalobě a získat odškodnění.

Kolik můžete získat?

Odškodnění činí přibližně 200.000,- Kč na jedno vozidlo
Odškodnění je spočítáno na základě zahraničních posudků.

Koho se to týká?

Majitelů nákladních vozidel v rozmezí 6 – 16 tun.
Vozidla musela být pořízena ČR v letech 1997 – 2013.
Patří sem i leasingy, nákupy na úvěr a ojetá vozidla.
Značky MAN, DAF, SCANIA, Volvo, Iveco, Mercedes, Renault.

Kolik Vás to bude stát?

Nic, veškeré náklady na sebe přebírá společnost.
Společnost hradí soudní poplatek, posudky, právní služby, atd.
Ani v případě neúspěchu nehradí náklady poškození.

Co pro to musíte udělat?

Kontaktovat společnost.
Doložit dokumenty (technický průkaz, kupní smlouvu, fakturu).
Uzavřít smlouvu se společností.
Vše ostatní zařídí společnost za Vás.
Nároky se ale promlčují, takže je potřebné zareagovat včas.

Není to vtip nebo podvod?

Není. Přibližně 700 vozidel je již zažalováno, další lze přidat.
Věc je vedena u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17 Cm 23/2020.
Vaše vztahy s dealery či nákupní slevy to nijak neovlivní.

Pro více informací klikněte zde nebo se podívejte na webové stránky společnosti www.kartelovadohoda.cz.

Majitelům nákladních vozidel vznikla škoda

Ano, je to tak, majitelům nákladních vozidel vznikla nemalá škoda a oni o tom ani netuší. Výrobci nákladních vozidel uzavřeli mezi sebou kartelovou dohodu a uměle navyšovali brutto cenu vozidel a přenášeli náklady na přísnější emisní normy na koncové zákazníky. Toto nekalé jednání odhalila Evropská komise a výrobci dostali rekordní pokutu ve výši 3,8 miliardy EUR a tuto uhradili, čímž mimo jiné přiznali svoji vinu.

I přes úhradu pokuty výrobci na kartelu vydělali neskutečné peníze na navýšení cen vozidel (1. výdělek). Poškození vlastníci se mohou domáhat náhrady škody. Většina z nich ovšem ani netuší, že výrobci takto tajně kšeftovali a připravili koncové zákazníky o nemalé peníze. Pokud se poškození o své nároky nepřihlásí, výrobci opět vydělají, protože nebudou muset uhradit škodu (2. výdělek).

Je spočítáno, že náhrada škody na jedno nákladní vozidlo může činit až 200 tisíc Kč. Každý majitel kamionu si dokáže spočítat, jaká škoda mu asi vznikla, pokud vlastní 10, 20 nebo 50 kamionů. Pokud se o svoje nároky přihlásí, lze předpokládat, že výrobci budou smlouvat a z celkového nároku uhradí jenom část. Tímto ovšem výrobci opět vydělají, protože nebudou muset uhradit škodu v plné výši (3. výdělek). Společnosti reprezentující značky jako MAN, Volvo, SCANIA, DAF, Mercedes, Iveco, Renault a další tak vydělají na majitelů nákladních vozidel celkem třikrát.

Jak tedy uplatnit nároky na náhradu škody?

Jednoduše. Stačí doložit požadované podklady k vozidlům a o ostatní se postará pro tento účel založená obchodní společnost.

Jakých vozidel se to týká?

Všech nákladních vozidel nad 7,5 tuny, které vlastníci pořídili v letech 2004 až 2013. Nároky se vztahují i na ojetá vozidla a leasingy.

Jaké podklady bude potřeba?

Velký technický průkaz vozidla, nabývací titul, případně leasingovou smlouvu, fakturu.

Dokdy je potřebné podklady doložit?

Co nejdříve. Nárok na náhradu škody se již brzo promlčí a následně jej nebude možné uplatnit.

Může si vlastník vymoci škodu sám?

Ano může, ale… Bude jenom kapkou v moři se svými 10 nebo 20 kamiony. Cílem je shromáždit co nejvíce vozidel za účelem získání silného postavení při vyjednávání s výrobci. Navíc je potřeba zajistit a uhradit úzce specializované právní služby a nést další náklady na vymáhání (soudní poplatek a další).

Jaký bude tedy postup?

Poškozený vlastník postoupí svoji pohledávku na náhradu škody na společnost, která sdružuje ostatní vlastníky a doloží potřebné podklady. Společnost vymůže náhradu škody a poškozenému uhradí odškodnění po odečtení své odměny.

Jaké to má výhody pro poškozeného?

O nic se nemusí starat, nic nemusí platit, pouze dodá podklady. Nenese žádné náklady, čeká pouze na vyplacení odškodnění.

Jaké to má nevýhody?

Peníze nebudou hned ani za měsíc…ale budou.

Nebude poškozený výrobcem či prodejcem sankcionován za uplatnění nároků?

Nebude. Výrobci budou rádi, že poškození budou nadále kupovat jejich značku a prodejci budou moci prodávat. Největší pohroma by byla, pokud by poškozený změnil značku a odešel ke konkurenci.

Kde lze získat podrobné informace?

Zde.

Poškození zaparkovaného vozidla – co dělat?

Nacouvání do cizího zaparkovaného vozidla a jeho poškození není bohužel v dnešní době nic neobvyklého. Jedná se o specifický případ dopravní nehody. Podívejme se na tuto situaci z pohledu viníka i poškozeného.

Úvod

Za dopravní nehodu se považuje událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Toto je doslovná citace ustanovení § 47 zákona o silničním provozu. Aby se tedy jednalo o dopravní nehodu, musí být naplněny výše uvedené znaky. To platí i při poškození zaparkovaného vozidla. Pokud se událost nestane na pozemní komunikaci, nejedná se o dopravní nehodu ve smyslu zákona o silničním provozu. Zde vzniká první problém. Častokrát viník poškodí vozidlo na parkovišti, které není pozemní komunikací ale soukromým pozemkem. V tomto případě vám dopravní policie moc nepomůže, maximálně zdokumentuje stav a poučí vás, že věc nemohou dále řešit. Nezbývá tedy než se pokusit vypátrat viníka prostřednictvím svědků či záznamů z kamerového systému.

Je předpoklad, že při nacouvání do cizího vozidla zřejmě nedojde ke zranění osoby, ale zpravidla pouze k poškození vozidla. Jedná se tedy o majetkovou škodu na vozidle poškozeného, ale i viníka. Nejčastěji se jedná o různé oděrky, škrábance, promáčkliny, apod. Byť se to může zdát jako nepatrná škoda, tak v autorizovaném servisu lze zaplatit za kompletní opravu poškozeného dílu včetně lakování i 10 tisíc Kč. Zda přichází v úvahu v těchto případe náhrada za pokles obvyklé ceny vozidla, se dočtete zde.

Dalším nutným znakem této dopravní nehody musí být, že alespoň jedno z vozidel musí být v pohybu. O dopravní nehodu se tak nejedná, pokud například poškodíte vedle stojící vozidlo tím, že neopatrně otevřete dveře a odřete na něm lak.

Poškozený

Poškozený častokrát nezjistí poškození vozidla ihned poté, co nastalo. Toto bývá jedním z problémů podobných situací, protože pak lze jen velmi těžko dohledat viníka. Bohužel ne vždy je viník natolik čestný, že ponechá za stěračem lístek s kontaktem.

Poškozený, který není schopen zjistit viníka, může nahlásit dopravní nehodu na policii (byť škoda evidentně nedosahuje úrovně 100 tisíc Kč). Pokud tedy nedošlo k poškození na soukromém pozemku, policie bude pátrat po viníkovi (jinak by se jednalo „pouze“ o občanskoprávní spor o náhradu škody). Pokud ovšem není dostupný kamerový záznam z tohoto místa, tak šance na úspěch bývají mizivé. Poškozenému tak nezbývá než nést opravu ze svého, případně řešit věc cestou havarijního pojištění.

Viník

Viník dopravní nehody nezřídka o poškození ani neví. Jedná se o různé „ťukance“ a odřeniny, které vznikají při parkování či vyjíždění z parkoviště. To jej samozřejmě neomlouvá, ale někdy to vysvětluje, proč nezanechal zprávu za stěračem. Každopádně za poškození vozidla odpovídá a škodu by měl nahradit. Pokud viník zjistí, že poškodil jiné vozidlo a není schopen dohledat vlastníka, měl by zanechat například za stěračem kontaktní údaje. Rovněž může nehodu ohlásit na policii a policie pak může dohledat poškozeného.

Při poškození vozidla na parkovišti obchodního centra je vhodné ohlásit škodu například ostraze nebo na informacích. Pokud dojde k poškození na soukromém pozemku, tak viník musí hradit škodu ze svého, protože tyto případy nekryje povinné ručení. Při „normální“ dopravní nehodě na pozemní komunikaci se postupuje jako při jakékoli jiné dopravní nehodě. Pokud je znám viník a poškození nedosahuje 100 tisíc Kč, sepíše se záznam o dopravní nehodě. Bez něj pojišťovna plnit zpravidla nebude. Je důležité poškození obou vozidel pečlivě nafotit a zdokumentovat. Proč? Protože i přes souhlasné stanovisko viníka a poškozeného může pojišťovna odmítnout plnit. Důvodem bývá tvrzení, že dané poškození nemohlo vzniknout způsobem, který účastníci tvrdí. Pojišťovny častokrát čelí pojistným podvodům, kdy k nehodě došlo jiným způsobem nebo na jiném místě, než je tvrzeno. Právě ono místo dopravní nehody se často „přesouvá“ ze soukromého pozemku na pozemní komunikaci. Pokud pojišťovna odmítne plnit a poškozený trvá na úhradě škody, nezbude viníkovi nic jiného, než že škodu uhradí a pak bude případně věc řešit s pojišťovnou soudní cestou. V tomto případě může pomoci součinnost poškozeného, který v případném soudním sporu průběh nehody dosvědčí.

Závěr

Závěrem zdůrazňujeme to nejdůležitější. Při poškození zaparkovaného vozidla je alfou a omegou zjištění viníka. Aby se jednalo o dopravní nehodu, musí k ní dojít na pozemní komunikaci a alespoň jedno vozidlo musí být v pohybu. Při poškození na soukromém parkovišti nelze počítat s krytím pojistné události z povinného ručení viníka. Ani doznání viníka bez dostatečné fotodokumentace nemusí znamenat hladký průběh vyřízení pojistné události. Setkali jste se s podobou situací a nemáte ji vyřešenou? Poraďte se zde.

1 2