Zdravotní újma a léčba

Bolestné je jedním z nároků poškozeného, které můžete požadovat jako účastník dopravní nehody. Předmětem tohoto článku je popsat způsob, rozsah a další podmínky uplatnění bolestného v souvislosti s dopravní nehodou. Již zde je vhodné upozornit na to, že odškodňování nároků z pracovních úrazů a nemocí z povolání se řídí jinou právní úpravou (zejména zákoníkem práce a nařízením vlády č. 276/2015 Sb.). Současná judikatura vylučuje směšování občanskoprávních a pracovněprávních nároků.

Právní úprava

Jak již název napovídá, jedná se o odškodnění vytrpěné bolesti. Tato bolest je fyzická i psychická, tj. tělesné i duševní strádání způsobené například dopravní nehodou. Odškodňuje se také stres, nepohodlí způsobné škodní událostí nebo obavy ze závažného poškození zdraví. Nároky poškozeného ohledně bolestného jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Ustanovení § 2958 občanského zákoníku stanoví, že „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“ Na rozdíl od předchozí právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb., vyhláška č. 440/2001 Sb.), nový občanský zákoník opustil „tabulkové“ hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění.

Metodika Nejvyššího soudu

Jelikož právní úprava neobsahuje žádná bližší vodítka pro stanovení výše bolestného, Nejvyšší soud České republiky připravil nezávaznou Metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále jen „metodika“). Tento doporučující materiál má za cíl přispět k předvidatelným rozhodnutím soudů ve věcech odškodňování nemateriální újmy na zdraví. Metodika řeší jak problematiku bolestného, tak odškodňování ztížení společenského uplatnění (trvalé následky). Byť byla „odškodňovací vyhláška“ zrušena, metodika převzala její principy při odškodnění vytrpěných bolestí. Pro stanovení výše bolestného musí lékař zhodnotit zdravotní stav poškozeného a určit jednotlivé diagnózy. Každá taková diagnóza má stanovené bodové ohodnocení. Konečný součet bodů se vynásobí hodnotou bodu.

Stanovení výše bolestného

Odborníci se shodli na tom, že hodnota jednoho bodu se bude odvíjet od výše průměrné mzdy. Jeden bod se tedy rovná 1 % průměrné měsíční mzdy za uplynulý kalendářní rok. Pro rok 2019 činí hodnota jednoho bodu 318,85 Kč. Ve srovnání s rokem 2014 (hodnota bodu 251,28 Kč) se bodová hodnota zvýšila o 67,57 Kč. Navázání výše bodového hodnocení na výši průměrné mzdy lépe odráží aktuální stav ve společnosti. Pokud se bude průměrná mzda zvyšovat, budou se zvyšovat i jednotlivé výše náhrad pro poškozené. Stará právní úprava dostatečně nezohledňovala aktuální stav a rozvoj společnosti. Kritéria pro zvýšení bolestného byla nejednoznačná vedla častokrát k nepředvidatelným výsledkům.

Zvýšení bolestného

Stanovení bolestného ovšem nekončí vynásobením počtu bodů hodnotou jednoho bodu. V úvahu ještě přichází zvýšení v závislosti na komplikovanosti zdravotního stavu poškozeného. Toto zvýšení může činit až 20 %. Další možnosti zvýšení bolestného skýtá § 2957 občanského zákoníku, který zohledňuje okolnosti zvláštního zřetele. S ohledem na komplexnost posuzování zdravotního stavu poškozeného se stanovení výše bolestného přesunulo od obvodních lékařů k specializovaným odborníkům, obvykle znalcům v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Výsledkem takového posouzení je zpravidla odborné vyjádření či znalecký posudek se stanovenou konkrétní výši bolestného v penězích.

Odkdy lze bolestné stanovit

Na rozdíl od ztížení společenského uplatnění lze bolestné stanovit obvykle ihned poté, co poškozený bolesti vytrpěl. Nemusí se tedy čekat na ustálení zdravotního stavu, což trvá přibližně jeden kalendářní rok (přesnou dobu stanoví lékař). Při déle trvajících zdravotních problémech tak poškozený může obdržet část odškodnění již v průběhu léčení. V případě následných komplikací lze žádat i další bolestné. Pokud tedy při dopravní nehodě utrpíte zlomeninu nohy, můžete ihned požadovat bolestné odpovídající rozsahu zranění. V případě, že časem dojde ke komplikacím a zlomeninu bude nutné operativně revidovat, můžete se domáhat dalšího bolestného v souvislosti s touto operací. Vznik bolesti se váže ke konkrétní události (například dopravní nehoda) s tím, že bolestné se vyčísluje v době určité stabilizace bolesti. Samotná bolest může vzniknout jak při prvotním vzniku zranění, tak při následné zdravotnické péči či odstraňování následků zranění.

Povinný subjekt

Nárok na bolestné je potřebné řádně a včas uplatnit u odpovědného subjektu. Tímto odpovědným subjektem je zpravidla viník dopravní nehody, provozovatel motorového vozidla, příslušná pojišťovna, případně Česká kancelář pojistitelů. Byť lze odškodnění uplatnit u více subjektů, nárok se vyplácí jenom jednou. Viník – řidič motorového vozidla, odpovídá za následky nehody jenom tehdy, pokud je u něj dáno zavinění (nedbalost nebo úmysl). Naopak provozovatel vozidla odpovídá objektivně, tj. bez ohledu na zavinění. Pojišťovny a Česká kancelář pojistitelů hradí bolestné při splnění zákonných předpokladů uvedených zejména v zákoně č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Pokud za nehodu odpovídá v plném rozsahu viník a měl uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla (povinné ručení), nárok poškozeného většinou hradí pojišťovna viníka. O úskalích jednání s pojišťovnou a častokrát sporné výši odškodnění se dozvíte více v dalších připravovaných článcích. V případě, kdy není známa totožnost odpovědné osoby nebo viník z místa nehody ujel, hradí nároky poškozeného Česká kancelář pojistitelů. Více se dočtete zde.

Uplatnění nároku na bolestné

Uplatnění nároků se provádí tak, že poškozený nejlépe písemně vyzve odpovědný subjekt, aby nárok uhradil. Výzva by měla obsahovat základní údaje o dopravní nehodě, vyčíslení bolestného, způsob a lhůtu pro úhradu. Výši bolestného je potřebné doložit relevantními podklady (například dokumenty od Policie České republiky, lékařské zprávy, znalecký posudek, apod.). Rovněž je vhodné ve výzvě upozornit povinný subjekt na následky neuhrazení nároků. Taková výzva bude pak splňovat kritéria výzvy k plnění před podáním žalobního návrhu ve smyslu ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů. V případě, že povinný subjekt odmítne nároky uhradit, může se poškozený obrátit na soud a následně případně i na soudního exekutora. Řízení před soudem bude v tomto případě osvobozeno od hrazení soudního poplatku. Dalším specifikem takového řízení je, že poškozenému mohou být přiznány náklady řízení v plné výši, i když nebyl úspěšný v celém rozsahu. Je tomu tak proto, že výše bolestného obvykle záleží na znaleckém posudku či úvaze soudu (§ 142 odst. 3 občanského soudního řádu). Doposud platilo, že při uplatňování nároků z újmy na zdraví se k žalovaným částkám nepřičítaly úroky z prodlení. Zásadní změnu, ale způsobil nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2149/2017, v němž se uvádí, že „Nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích je pak nutno považovat za nárok majetkové povahy, tj. za peněžitý dluh, byť plynoucí z osobnostních práv (srov. § 612 NOZ). Dostane-li se povinný s plněním dluhu do prodlení, vzniká poškozenému též nárok na úroky z prodlení. Tento nárok přitom podle § 1970 NOZ vzniká u všech peněžitých dluhů, a to bez ohledu na právní důvod, z něhož vzešly.“ Toto rozhodnutí tedy otevírá prostor požadovat úroky z prodlení i z bolestného a ztížení společenského uplatnění.

Příklady

Nyní uvedeme příklad výpočtu bolestného v souvislosti s dopravní nehodou. Řekněme, že se jednalo o středně těžkou dopravní nehodu a poškozený utrpěl podvrtnutí a zhmoždění krční páteře a dále natržení meziobratlové plotýnky krční páteře. První zranění lze honorovat 30 body a druhé až 75 body. Za 105 bodů by poškozenému v roce 2019 náleželo 33.479,- Kč. Tato částka nezohledňuje případné komplikace a další okolnosti případu. Dále lze jako příklad uvést popálení III. stupně na 70 a více procentech těla za 2.400 bodů, zhmoždění kolena 15 za bodů, či zlomeninu stehenní kosti od 60 do 300 bodů dle závažnosti. Je patrné, že se jedná o složitou a odbornou problematiku a ke stanovení a uplatnění nároků poškozeného je potřeba znalostí jak právních, tak i lékařských.

Promlčení nároku na bolestné

S uplatněním bolestného je úzce spjata otázka promlčení nároků poškozeného. Promlčecí lhůta u práva na náhradu újmy na zdraví počíná běžet od okamžiku, kdy má poškozený vědomost o újmě a osobě povinné k její náhradě. Vědomost o újmě musí zahrnovat informace o tom, že poškozenému vznikla újma, jakého je druhu a v jakém je rozsahu. Kdo za nehodu odpovídá se poškozený dozví ve sporných případech zpravidla nejpozději při pravomocném ukončení přestupkového nebo trestního řízení. U dopravní nehody tedy obvykle promlčení nároku na bolestné nezačne běžet hned od vzniku nehody, ale až od okamžiku, kdy je jasné, kdo je viníkem a jaké zranění poškozenému vznikla. Subjektivní promlčecí lhůta je tříletá. V případě úmyslného způsobení újmy se nároky promlčují ve lhůtě 15 let. Pokud byla újma na zdraví způsobena plně nesvéprávnému nezletilému, nezačne promlčecí lhůta běžet dříve než bude nezletilý plně svéprávný. Plné svéprávnosti se nabývá zpravidla dovršením 18 let a předtím zejména uzavřením manželství nebo přiznáním soudem. U promlčení nároků plynoucích z újmy na zdraví se neuplatní obecná objektivní promlčecí lhůta v trvání 10 let. Jinými slovy, v určitých případech nemusí být nároky poškozených z újmy na zdraví promlčeny ani po uplynutí desetileté lhůty. Rozhodně lze ovšem doporučit, aby poškození s uplatněním svých nároků neotáleli.

Závěr

Na závěr je vhodné uvést, že při uplatnění bolestného je potřebné postupovat obezřetně. Právní úprava je relativně nová a některé otázky nebyly doposud uspokojivě vyřešeny. Poškozený musí svoje nároky řádně vyčíslit a také doložit důkazy. V této situace se neobejde bez odborné pomoci advokáta a lékaře. Neodborné pomoci různých pochybných organizací nabízejících vymožení odškodnění pro poškozené je lepší se vyhnout obloukem. Chcete se dozvědět, jak uplatnit bolestné u odpovědného subjektu bez nutnosti obrátit se na soud? Využijte naší bezplatné poradny, případně osobní či telefonické konzultace.

S příchodem nového občanského zákoníku došlo ke zrušení „tabulek“, které stanovily částky vyplácené jako jednorázové odškodnění pozůstalým osobám za smrt osob blízkých např. při dopravních nehodách. Toto řešení bylo přijato vesměs kladně, jelikož umožňuje zohlednit okolnosti konkrétního případu.

Stará právní úprava

Dle starého občanského zákoníku se nejbližším příbuzným v řadě přímé (rodiče a děti) a dále manželům, vyplácela částka ve výši 240 000 Kč. Sourozencům pak náleželo 175 000 Kč. Tyto částky se hradily paušálně a nijak neodrážely okolnosti konkrétního případu. Poškození pozůstalí se tak museli zpravidla zdlouhavě domáhat vyššího odškodnění prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti.

Nová právní úprava

O 1. ledna 2014 je ovšem situace zcela odlišná. Jelikož nový občanský zákoník nepřevzal tabulkový systém, docházelo zejména na začátku k velkým rozdílům v přiznávání odškodnění pozůstalým v rámci soudních řízení. O částečné sjednocení rozdílné praxe jednotlivých soudů se pokusil Nejvyšší soud České republiky. Dne 12. dubna 2016 vydal tiskovou zprávu, v jejímž textu stanovil základní rozpětí pro stanovení výše náhrady nejbližším pozůstalým (manželé, rodiče a děti) ve výši 250 000 až 500 000 Kč v případě, že v daném případě nejsou dány důvody pro mimořádné zvýšení této náhrady. Tuto argumentaci převzaly s nadšením i pojišťovny, které zpravidla tyto náhrady poškozeným vyplácejí. Pojišťovny jen velmi nerady a většinou až na základě pravomocného soudního rozhodnutí vyplácely vyšší částky.

Průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu

Další posun v oblasti náhrady za dušení útrapy přinesl rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19.9.2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018. V tomto rozsudku Nejvyšší soud judikoval, že výše náhrady by se měla odvíjet od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Dále uzavřel, že u nejbližších osob (manželé, rodiče a děti) lze za základní částku náhrady považovat dvacetinásobek průměrné mzdy.

Další podmínky

Při stanovení konkrétní částky je ovšem dále nutné zvážit další kritéria. Jedná se zejména o vzájemných vztah zemřelého a pozůstalého, jejich věk, majetkovou závislost, vzájemné vyživovací povinnosti, majetkové poměry viníka apod. Toto rozhodnutí lze hodnotit jako posun správným směrem, nicméně tyto náhrady jsou stále na velmi nízké úrovni. Odškodnění by totiž mělo poškozenému nahradit veškeré způsobené duševní útrapy. Nevíte, kolik náleží právě vám za ztrátu blízké osoby? Zkuste se poradit.

Příklad z praxe

Krajský soud v Brně ve svém nedávném rozsudku rozhodl o nárocích pozůstalých následovně. Pozůstalému potomku, který žil se zemřelou ve společné domácnosti,přiznal 20násobek průměrné mzdy. Potomku, který nežil se zemřelou ve společné domácnosti přiznal 18 násobek. Sestře zemřelé přiznal 11násobek a vnukům zemřelé desetinásobek průměrné mzdy za rok 2018.