Dopravní přestupky a zavinění dopravní nehody

Řidič nemá vůbec řidičské oprávnění

Základními podmínkami pro získání řidičského oprávnění je dosažení stanoveného věku, získání odborné způsobilosti a doložení zdravotní způsobilosti. Bez těchto podmínek nebude řidiči vydán řidičský průkaz. Řidičské oprávnění prokazujeme řidičským průkazem, což automaticky neznamená, že pokud má řidič řidičský průkaz, tak má i řidičské oprávnění. V případě řízení motorových vozidel bez řidičského oprávnění se řidič dopouští přestupku. Pokud v takové situaci způsobí dopravní nehodu, budou následky závažnější, než kdyby nehodu způsobil řidič s řidičským oprávněním. V případě, že dojde k dopravní nehodě, kterou nezavinil řidič bez řidičského oprávnění, nebude za tuto nehodu odpovědný. Samotná absence řidičského oprávnění tak nemá za důsledek zavinění dopravní nehody.  V těchto případech bude totiž chybět příčinná souvislost mezi jednáním řidiče a následkem – dopravní nehodou.

Neplatný posudek o zdravotní způsobilosti

Tento řidič sice může mít řidičský průkaz, ale není držitelem platného posudku o zdravotní způsobilosti. K takovým situacím zpravidla dochází, pokud uplynula platnost “starého” posudku, případně pokud řidič nemá žádný posudek, ač by jej měl mít. Lékař posudek nevystaví, pokud by mohl zdravotní stav řidiče ohrozit účastníky provozu. Ztráta samotné zdravotní způsobilosti může mít různé příčiny – zhoršení zraku, zpomalení reakcí, epilepsie, apod. V tomto případě by se mělo pečlivě zkoumat, zda měl zhoršený zdravotní stav řidiče vliv na zavinění dopravní nehody. Bez posouzení příčiny dopravní nehody nelze takového řidiče označit za viníka nehody jen z důvodu, že neměl platný posudek o zdravotní způsobilosti.

Řidič má “propadlý řidičák”

Toto je případ zapomnětlivého řidiče, který sice absolvoval autoškolu a má řidičské oprávnění a je i zdravotně způsobilý, ovšem nepohlídal si platnost řidičského průkazu. I tento řidič se dopustí přestupku, pokud bude řídit s neplatným řidičským průkazem. Pokud zaviní dopravní nehodu, bude následek obdobný jako v předchozím případě, tj. mezi samotnou neplatností řidičského průkazu a způsobením dopravní nehody nebude příčinná souvislost a tento řidič tedy nebude automaticky označen za viníka jen proto, že má neplatný řidičský průkaz. Rovněž to není důvodem pro to, aby pojišťovna viníka neplnila z pojistky viníka.

Řidič nemá u sebe “papíry”

Pokud řidiče potká silniční kontrola a při ní bude zjištěno, že řidič u sebe nemá povinné doklady, tj. řidičský průkaz, doklad totožnosti a doklad o uzavření pojištění odpovědnosti (zelená karta), dopouští se opět přestupku. Ovšem ani v tomto případě nebude automaticky označen za viníka dopravní nehody, jejíž bude účastníkem. Důvodem bude opět absence příčinné souvislosti mezi zapomenutými doklady a vznikem dopravní nehody. V tomto případě je ještě vhodné poznamenat, že při každé silniční kontrole si policie lustruje řidiče a tedy povinnost mít u sebe platný řidičský průkaz se může jevit jako nadbytečná. V Anglicku například řidič u sebe řidičský průkaz mít nemusí.

Řidič je pod vlivem alkoholu

Hned na začátku je nutné zdůraznit, že se jedná o nejzávažnější z popisovaných případů. Zde nehrozí řidiči jenom obvinění z přestupku, ale u vyšší hladiny alkoholu či jiné návykové látky se může takový řidič dopustit i trestného činu. Jak je to ale se zaviněním dopravní nehody v případě, kdy je účastníkem řidič, který je pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky? Paradoxně je to stejné jako u výše uvedených případů, tj. takový řidič není a nemůže být automaticky obviněn ze zavinění dopravní nehody, ale musí se zkoumat, co je samotnou příčinou dopravní nehody. Tímto se v žádném případě nedoporučuje jezdit pod vlivem alkoholu a spoléhat na nedostatek příčinné souvislosti.

Motorové vozidlo není způsobilé k provozu

Aby mohlo motorové vozidlo jezdit na pozemních komunikacích, musí být pro tento účel způsobilé. Způsobilost ověřuji stanice technické kontroly v pravidelných časových intervalech. Způsobilostí je jednoduše myslí to, aby bylo vozidlo v dobrém stavu, mělo funkční řízení, brzdy, osvětlení, apod. a neohrožovalo tak ostatní účastníky provozu. Pokud takové kvality nemá a bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky, tak způsobilé k provozu není. I v tomto případě se ovšem musí zkoumat tzv. kauzální nexus mezi nezpůsobilostí vozidla k provozu a příčinou dopravní nehody. V situaci, kdy např. vozidlo nebude mít funkční brzdový systém, a zezadu do něj narazí na silnici jiné rychle jedoucí vozidlo, jen těžko bude možné vinit z dopravní nehody řidiče, který jel s nefunkčními brzdami. Přestupku se v případě řízení vozidla, které je nezpůsobilé a ohrožuje provoz dopustí jeho řidič. Ovšem pokuta až 50.000,- Kč hrozí i provozovateli takového vozidla.

Motorové vozidlo má “propadlou technickou”

Zde se jedná o obdobnou situaci jako u řidiče s neplatným řidičským průkazem. Byť je vozidlo ve stavu, který je odpovídající pro provoz na pozemních komunikacích, nemá co dělat na silnici, protože technický stav vozidla není ověřen. I zde se ovšem bude muset posuzovat technický stav vozidla a jeho vliv na zavinění dopravní nehody. Případný argument pojišťovny, že odmítá plnit z důvodu, že vozidlo není technicky způsobilé k provozu, protože nemá platnou technickou, je tedy nesprávný. Pro řidiče s propadlou technickou ovšem opět platí výše uvedené, tj. že se dopouští přestupku.

Chybějící pojištění odpovědnosti za škodu

Uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, (povinné ručení), je základní podmínkou pro možnost provozovat vozidlo na silnici. Bez platného povinného ručení se řidič vystavuje nebezpečí, že pokud způsobí dopravní nehodu, tak uhradí vzniklou škodu. V těchto případech sice poškozenému nároky uhradí Česká kancelář pojistitelů, ale tato bude následně vymáhat škodu po provozovateli vozidla. Ovšem ani absence povinného ručení nemá za následek obvinění ze zavinění dopravní nehody. Jedná se o jakési “administrativní pochybení”, které nemá zpravidla nic společného s tím, jak se řidič chová na silnici.

Závěr

Všechny výše uvedené situace mají společného jmenovatele. Řidič se dopustí přestupku a musí očekávat sankci. Pokud v těchto případech navíc způsobí dopravní nehodu, je potřeba, aby nepropadl panice. Ani pokud bude řídit vozidlo pod vlivem alkoholu, což není myšleno jako nějaké doporučení. Automaticky totiž neplatí, že řidič, který byl účastníkem dopravní nehody a byl pod vlivem alkoholu, je viníkem dopravní nehody. Vždy je nutné zkoumat příčinnou souvislost mezi porušením dopravních předpisů (chybějící řidičské oprávnění, propadlá technická, apod.) a vznikem dopravní nehody. Závěrem lze jen doporučit řidičům kontrolu všech dokladů potřebných k řízení vozidla a pečlivé dodržování pravidel silničního provozu. Nevíte si rady, jak postupovat v obdobné situaci? Poraďte se zde.

Alkohol za volantem

Alkohol za volant nepatří. Takové je platné pravidlo v České republice. Co vše je spojeno s požitím alkoholu před nebo při jízdě? Jak se zachovat v případě, že dojde na výzvu k podrobení se zkoušce na alkohol?

Dechová zkouška

O dechové zkoušce a jejím odmítnutí koluje několik mýtů. Častý je například mýtus, že když řidič odmítne dechovou zkoušku, automaticky se na něj hledí, jako kdyby „nadýchal 1 promile“. Případně, že dechovou zkoušku je vždy potřebné odmítnout, jelikož pak nelze prokázat spáchání trestného činu. Tato tvrzení zkusíme uvést níže na pravou míru. Nebudeme se vůbec zabývat situací, kdy řidič před jízdou nebo během ní nepožil alkohol či jinou návykovou látku.

Povinnosti řidiče

Mezi základní povinnosti řidiče patří nepožít alkoholický nápoj před jízdou nebo během jízdy, případně nesvěřit řízení vozidla osobě ovlivněné alkoholem. Dále má řidič povinnost podrobit se na výzvu oprávněné osoby ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem (§ 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu). Oprávněnou osobou se rozumí zejména policista, strážník obecní policie, ale také například i zaměstnavatel.

Přestupky a sankce

Pokud se řidič odmítne podrobit zkoušce na alkohol, dopustí se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) téhož zákona. Za tento přestupek se ukládá pokuta ve výši 25.000,- Kč až 50.000,- Kč a zákaz řízení v trvání od jednoho roku do dvou let. Za odmítnutí dechové zkoušky taktéž nelze uložit napomenutí a od uložení pokuty nelze upustit. K tomuto všemu je nutné ještě připočítat 7 trestních bodů, tj. nejpřísnější možnou „bodovou porci“. Toto vše je tedy potřeba vzít v úvahu, pokud řidič uvažuje o odmítnutí zkoušky na alkohol či jiné návykové látky.

Beztrestnost alkoholu za volantem

Je jen velmi málo případů, kdy řidič vyvázne bez trestu, pokud řídí vozidlo (nebo jede na zvířeti) pod vlivem alkoholu. Jedná se právě o ty výjimky, které potvrzují pravidlo. Jedním z případů, kdy může řidič usednout za volat pod vlivem alkoholu, je případ krajní nouze. Krajní nouze je definovaná v § 24 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a také v § 28 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník. V případě, že někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, nejedná se o přestupek, resp. trestní čin (za splnění dalších podmínek). Jako příklad lze uvést situaci, když je nutné akutně dopravit jinou osobu k lékařskému ošetření.

Samozřejmě vždy je nutné zkoumat konkrétní okolnosti případu (možnost zavolat či zajistit jinou pomoc, naléhavost situace, apod.). V těchto specifických případech se tedy nemusí jednat o přestupek a o odmítnutí zkoušky na alkohol nemusíme vůbec polemizovat. Jen pro upřesnění lze dodat, že po předání osoby k ošetření již nelze „beztrestně“ řídit vozidlo pod vlivem návykové látky.

Léky s obsahem alkoholu

Řidiči nepomůže ani tvrzení, že před jízdou nekonzumoval alkoholický nápoj, ale že užil léky které obsahují alkohol. Podle usnesení Ústavního soudu č.j. IV. ÚS 2609/18-1 není pro naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu podstatné, do jaké míry byl řidič ovlivněn, nýbrž je rozhodné, že ovlivněn byl, a to tím, že se v jeho těle nacházel alkohol (bez ohledu na zdroj alkoholu). Výmluvy na ústní spreje a kapky proti kašli nemají tedy šanci na úspěch.

Přestupek nebo trestný čin

Řízení pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky může být posouzeno jako přestupek nebo trestný čin. Rozhodujícím bude zpravidla množství alkoholu v krvi. Zákon nedefinuje hranici, od jaké se již jedná o trestný čin. K této mezní hodnotě dospěly soudy při své rozhodovací činnosti. Za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky se bude zpravidla jednat, pokud bude u řidiče zjištěno cca. 1 ‰ alkoholu v krvi. Neznamená to ovšem, že pokud řidič odmítne podrobit se dechové zkoušce, tak se nemůže dopustit trestného činu. V tomto případě bude rozhodující, zda a v jakém rozsahu vykazoval řidič známky požití alkoholu či jiné návykové látky. Jako důkaz v trestním řízení mohou sloužit například svědecké výpovědi policistů, kteří řidiče zastavili, lékaře, který měl provést odborné vyšetření, případně spolujezdců ve vozidle apod.

Pokud je řidič na první pohled ve stavu, kdy není způsobilý řídit vozidlo a je evidentní, že před jízdou nebo během ní požil alkohol, nemusí dojít ani ke zkoušce na alkohol. V těchto případech se zpravidla přiberou znalci, kteří určí míru ovlivnění alkoholem či návykovou látkou. Rozhodující je vždy vyloučení způsobilosti řídit motorové vozidlo.

Nulová tolerance?

Nulová tolerance není až tak úplně nulová. Při dechové zkoušce je nutné od měření odečíst hodnotu 0,24 ‰. Jedná se o možnou odchylku při měření. To znamená, že když vám bude při dechové zkoušce zjištěna hodnota 0,00 ‰ – 0,24 ‰ alkoholu v krvi nemělo by se jednat o přestupek. V případě odborného lékařského vyšetření se již s odchylkou měření nepočítá. Nad hranici 0,24 ‰ se ovšem na alkohol pohlíží nekompromisně. Ve výše uvedeném usnesení Ústavního soudu byl řidič citelně sankcionován již při zjištění 0,03 ‰ alkoholu v krvi.

Sankce

V případě, že bude hodnota do 0,3 ‰ (tj. vlastně 0,24 ‰ – 0,3 ‰) jedná se o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu. Řidiči hrozí v tomto případě pokuta 2.500,- Kč – 20.000,- Kč a zákaz řízení v trvání 6 měsíců – 12 měsíců. Body se za tento přestupek neuděluji.

Bude-li zjištěn alkohol v krvi řidiče v rozmezí 0,3 ‰ – 1 ‰ bude se stále zpravidla jednat o přestupek, ovšem nyní podle § 125c odst. 1 písm. c) téhož zákona. Za toto provinění hrozí pokuta 25.000,- Kč – 50.000,- Kč, zákaz činnosti v trvání 1 roku až 2 let a už se také přičítá 7 trestných bodů (stejná sankce jako za odmítnutí zkoušky na alkohol). Hranice 0,3 ‰ alkoholu v krvi je stanovena v příloze zákona o silničním provozu.

Nad hranici 1 ‰ v alkoholu v krvi (s přihlédnutím k výše uvedené odchylce) se již bude zpravidla jednat o trestný čin podle § 274 trestního zákoníku, tj. ohrožení pod vlivem návykové látky. Hranice 1 ‰ není striktní a je možné, že i při nižší hladině alkoholu v krvi se můžete dopustit tohoto trestného činu. Za tento přečin hrozí trest odnětí svobody až na 3 roky, zákaz řízení na 1 rok až 10 let a 7 trestných bodů. Pokud nedojde k jiným závažným následkům dopravní nehody jako například k úmrtí, tak je zpravidla ukládán podmíněný trest odnětí svobody.

Odmítnout či neodmítnout dechovou zkoušku?

Odmítnutí zkoušky na alkohol se obecně nedoporučuje. Můžete ovšem odmítnout způsob provedení orientační dechové zkoušky. V tomto případě je ale pro účely zákona povinnost podrobit se odbornému lékařskému vyšetření (odběr biologického materiálu), aby nedošlo k postihu řidiče. V případě, že by mohlo dojít tímto lékařským vyšetřením k ohrožení života řidiče, může takový zákrok odmítnout. Nejedná se ovšem o nějakou záchranu před postihem a soudy vesměs „pokusy“ provinilců o zbavení se odpovědnosti neakceptují.

Za určitých okolností může ovšem řidič, který se odmítne podrobit zkoušce na alkohol, dosáhnout toho, že jeho jednání bude posouzeno jako přestupek a nikoli trestný čin. Jedná se zpravidla o případy, kdy si je řidič vědom toho, že by byl u něj nějaký alkohol zjištěn a tento by se mohl blížit nebo přesáhnout kritickou hodnotu 1 ‰. Řidič ovšem nesmí být ve stavu vylučujícím řízení motorových vozidel. V žádném případě se ovšem nejedná o nějaký návod, jak předejít přísnějšímu postihu, ale pouze o poznatek z praxe rozhodování soudů.

Závěr

Přes různé snahy zmírnit nulovou toleranci alkoholu za volantem nadále platí, že řízení pod vlivem alkoholu se posuzuje a trestá velmi přísně. Řidiči by si měli taktéž uvědomit, že v případě zjištění alkoholu v krvi každá pojišťovna odmítne poskytnout jakékoli plnění například z titulu povinného ručení v případě dopravní nehody. Jako poslední poznámku je nutné uvést, že nezodpovědný řidič neohrožuje jenom sám sebe ale i ostatní účastníky provozu.

Máte nějaký dotaz ohledně alkoholu za volantem? Informujte se zde.

Pojistné plnění a amortizace náhradních dílů

Mezi nejčastější důsledky dopravní nehody beze sporu patří poškození vozidla a jeho následná oprava. Může pojišťovna krátit pojistné plnění z důvodu amortizace náhradních dílů? Jak se zohledňuje tato amortizace při opravě a následném plnění od pojišťovny?

Přístup pojišťoven

Pojišťovny zpočátku argumentovaly, že je nutné zohlednit amortizaci při likvidaci pojistné události. Tvrdily, že opravou poškozeného vozidla zejména novými díly dojde k zhodnocení vozidla. Z tohoto důvodu velmi často krátily pojistné plnění. Dle názoru pojišťoven se poškozený obohatil tím, že vozidlo mu bylo opraveno za použití nových náhradních dílů. O toto obohacení pak byla snížena úhrada poškozenému.

Co na to říká judikatura?

Tento nešvar pojišťoven odstranila zejména judikatura Ústavního soudu ČR. Ústavní soud se ve svých nálezech sp. zn. II. ÚS 2221/07, sp. zn. I. ÚS 1902/13 nebo sp. zn. II. ÚS 795/16 opakovaně a jasně odmítl tento postup pojišťoven. Poškozený se tedy může za prvé domáhat nákladů na provedení opravy poškozeného vozidla (tj. uvedení do původního stavu). Za druhé pak i náhrady škody odpovídající rozdílu mezi tržní hodnotou vozidla před poškozením a po opravě. Dále stojí za zmínku nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 444/11, dle něhož má poškozený nárok na všechny druhy nákladů, kterým byl vystaven v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce a škodou na věci vzniklou. Také je všeobecně známou skutečností, že cena havarovaného vozidla bude vždy nižší než cena stejně technicky vybaveného vozidla, které dosud havarováno nebylo (viz I. ÚS 1902/13).

Judikatura tak dává za pravdu poškozeným, nikoli pojišťovnám. Pokud budou pojišťovny nadále krátit plnění z důvodu zhodnocení vozidla opravou, lze použít další argument. Poškozenému je totiž ono diskutabilní tzv. „zhodnocení“ vozidla v podstatě protiprávním jednáním škůdce vnuceno. V tomto případě pak lze odkázat na ustanovení § 3001 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Zde se stanoví, že kdo získá bezdůvodné obohacení bez svého svolení a toto obohacení nelze dobře vydat, není povinen k náhradě. Nutné je ovšem zohlednit, aby nebyl tento stav v rozporu s dobrými mravy.

Náhrada škody v penězích

Poškozený při dopravní nehodě má nárok, aby bylo jeho vozidlo uvedeno do stavu před nehodou. Pokud to není možné, je viník povinen nahradit škodu v penězích. K vyčíslení škody v penězích se obvykle využívá služeb znalce. Znalec nejdříve stanoví obvyklou hodnotu vozidla před nehodou. Následně z této částky odečte hodnotu poškozeného vozidla. Při totální škodě se zpravidla vrak vozidla prodá v online aukci a o kupní cenu vraku se poníží hodnota nepoškozeného vozidla.

Při jednání s pojišťovnou, se tak doporučuje předložit odborné vyjádření či znalecký posudek a požadovat náhrady znalcem vypočtené. V případě, že pojišťovna argumentuje svým výpočtem a jinou konečnou částkou škody, musí se poškozený rozhodnout, jak postupovat dále. Buď přijme plnění od pojišťovny nebo se bude muset soudit. A právě na to pojišťovny spoléhají, tj. že poškození se soudit nebudou. V těchto případech je nutné porovnat výši plnění, které lze u soudu získat a čas, starosti a nervy spojené se soudním projednáním věci.

Závěr

Obecně lze konstatovat, že v současnosti již pojišťovny do jisté míry respektují judikaturu a nekrátí pojistné plnění s ohledem na amortizaci náhradních dílů a možné zhodnocení vozidla za použití nových náhradních dílů. Pokud se tak stane, a poškozený se o svá práva přihlásí, zpravidla pojišťovny ustoupí.

Máte obdobnou negativní zkušenost i vy? Také vám pojišťovna krátila pojistné plnění? Poraďte se o dalším postupu s námi.

Jak získat bolestné při dopravní nehodě?

Bolestné je jedním z nároků poškozeného, které můžete požadovat jako účastník dopravní nehody. Předmětem tohoto článku je popsat způsob, rozsah a další podmínky uplatnění bolestného v souvislosti s dopravní nehodou. Již zde je vhodné upozornit na to, že odškodňování nároků z pracovních úrazů a nemocí z povolání se řídí jinou právní úpravou (zejména zákoníkem práce a nařízením vlády č. 276/2015 Sb.). Současná judikatura vylučuje směšování občanskoprávních a pracovněprávních nároků.

Právní úprava

Jak již název napovídá, jedná se o odškodnění vytrpěné bolesti. Tato bolest je fyzická i psychická, tj. tělesné i duševní strádání způsobené například dopravní nehodou. Odškodňuje se také stres, nepohodlí způsobné škodní událostí nebo obavy ze závažného poškození zdraví. Nároky poškozeného ohledně bolestného jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Ustanovení § 2958 občanského zákoníku stanoví, že „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“ Na rozdíl od předchozí právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb., vyhláška č. 440/2001 Sb.), nový občanský zákoník opustil „tabulkové“ hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění.

Metodika Nejvyššího soudu

Jelikož právní úprava neobsahuje žádná bližší vodítka pro stanovení výše bolestného, Nejvyšší soud České republiky připravil nezávaznou Metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále jen „metodika). Tento doporučující materiál má za cíl přispět k předvidatelným rozhodnutím soudů ve věcech odškodňování nemateriální újmy na zdraví. Metodika řeší jak problematiku bolestného, tak odškodňování ztížení společenského uplatnění (trvalé následky). Byť byla „odškodňovací vyhláška“ zrušena, metodika převzala její principy při odškodnění vytrpěných bolestí. Pro stanovení výše bolestného musí lékař zhodnotit zdravotní stav poškozeného a určit jednotlivé diagnózy. Každá taková diagnóza má stanovené bodové ohodnocení. Konečný součet bodů se vynásobí hodnotou bodu.

Stanovení výše bolestného

Odborníci se shodli na tom, že hodnota jednoho bodu se bude odvíjet od výše průměrné mzdy. Jeden bod se tedy rovná 1 % průměrné měsíční mzdy za uplynulý kalendářní rok. Pro rok 2019 činí hodnota jednoho bodu 318,85 Kč. Ve srovnání s rokem 2014 (hodnota bodu 251,28 Kč) se bodová hodnota zvýšila o 67,57 Kč. Navázání výše bodového hodnocení na výši průměrné mzdy lépe odráží aktuální stav ve společnosti. Pokud se bude průměrná mzda zvyšovat, budou se zvyšovat i jednotlivé výše náhrad pro poškozené. Stará právní úprava dostatečně nezohledňovala aktuální stav a rozvoj společnosti. Kritéria pro zvýšení bolestného byla nejednoznačná vedla častokrát k nepředvidatelným výsledkům.

Zvýšení bolestného

Stanovení bolestného ovšem nekončí vynásobením počtu bodů hodnotou jednoho bodu. V úvahu ještě přichází zvýšení v závislosti na komplikovanosti zdravotního stavu poškozeného. Toto zvýšení může činit až 20 %. Další možnosti zvýšení bolestného skýtá § 2957 občanského zákoníku, který zohledňuje okolnosti zvláštního zřetele. S ohledem na komplexnost posuzování zdravotního stavu poškozeného se stanovení výše bolestného přesunulo od obvodních lékařů k specializovaným odborníkům, obvykle znalcům v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Výsledkem takového posouzení je zpravidla odborné vyjádření či znalecký posudek se stanovenou konkrétní výši bolestného v penězích.

Odkdy lze bolestné stanovit

Na rozdíl od ztížení společenského uplatnění lze bolestné stanovit obvykle ihned poté, co poškozený bolesti vytrpěl. Nemusí se tedy čekat na ustálení zdravotního stavu, což trvá přibližně jeden kalendářní rok (přesnou dobu stanoví lékař). Při déle trvajících zdravotních problémech tak poškozený může obdržet část odškodnění již v průběhu léčení. V případě následných komplikací lze žádat i další bolestné. Pokud tedy při dopravní nehodě utrpíte zlomeninu nohy, můžete ihned požadovat bolestné odpovídající rozsahu zranění. V případě, že časem dojde ke komplikacím a zlomeninu bude nutné operativně revidovat, můžete se domáhat dalšího bolestného v souvislosti s touto operací. Vznik bolesti se váže ke konkrétní události (například dopravní nehoda) s tím, že bolestné se vyčísluje v době určité stabilizace bolesti. Samotná bolest může vzniknout jak při prvotním vzniku zranění, tak při následné zdravotnické péči či odstraňování následků zranění.

Povinný subjekt

Nárok na bolestné je potřebné řádně a včas uplatnit u odpovědného subjektu. Tímto odpovědným subjektem je zpravidla viník dopravní nehody, provozovatel motorového vozidla, příslušná pojišťovna, případně Česká kancelář pojistitelů. Byť lze odškodnění uplatnit u více subjektů, nárok se vyplácí jenom jednou. Viník – řidič motorového vozidla, odpovídá za následky nehody jenom tehdy, pokud je u něj dáno zavinění (nedbalost nebo úmysl). Naopak provozovatel vozidla odpovídá objektivně, tj. bez ohledu na zavinění. Pojišťovny a Česká kancelář pojistitelů hradí bolestné při splnění zákonných předpokladů uvedených zejména v zákoně č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Pokud za nehodu odpovídá v plném rozsahu viník a měl uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla (povinné ručení), nárok poškozeného většinou hradí pojišťovna viníka. O úskalích jednání s pojišťovnou a častokrát sporné výši odškodnění se dozvíte více v dalších připravovaných článcích. V případě, kdy není známa totožnost odpovědné osoby nebo viník z místa nehody ujel, hradí nároky poškozeného Česká kancelář pojistitelů. Více se dočtete zde.

Uplatnění nároku na bolestné

Uplatnění nároků se provádí tak, že poškozený nejlépe písemně vyzve odpovědný subjekt, aby nárok uhradil. Výzva by měla obsahovat základní údaje o dopravní nehodě, vyčíslení bolestného, způsob a lhůtu pro úhradu. Výši bolestného je potřebné doložit relevantními podklady (například dokumenty od Policie České republiky, lékařské zprávy, znalecký posudek, apod.). Rovněž je vhodné ve výzvě upozornit povinný subjekt na následky neuhrazení nároků. Taková výzva bude pak splňovat kritéria výzvy k plnění před podáním žalobního návrhu ve smyslu ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů. V případě, že povinný subjekt odmítne nároky uhradit, může se poškozený obrátit na soud a následně případně i na soudního exekutora. Řízení před soudem bude v tomto případě osvobozeno od hrazení soudního poplatku. Dalším specifikem takového řízení je, že poškozenému mohou být přiznány náklady řízení v plné výši, i když nebyl úspěšný v celém rozsahu. Je tomu tak proto, že výše bolestného obvykle záleží na znaleckém posudku či úvaze soudu (§ 142 odst. 3 občanského soudního řádu). Doposud platilo, že při uplatňování nároků z újmy na zdraví se k žalovaným částkám nepřičítaly úroky z prodlení. Zásadní změnu, ale způsobil nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2149/2017, v němž se uvádí, že „Nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích je pak nutno považovat za nárok majetkové povahy, tj. za peněžitý dluh, byť plynoucí z osobnostních práv (srov. § 612 NOZ). Dostane-li se povinný s plněním dluhu do prodlení, vzniká poškozenému též nárok na úroky z prodlení. Tento nárok přitom podle § 1970 NOZ vzniká u všech peněžitých dluhů, a to bez ohledu na právní důvod, z něhož vzešly.“ Toto rozhodnutí tedy otevírá prostor požadovat úroky z prodlení i z bolestného a ztížení společenského uplatnění.

Příklady

Nyní uvedeme příklad výpočtu bolestného v souvislosti s dopravní nehodou. Řekněme, že se jednalo o středně těžkou dopravní nehodu a poškozený utrpěl podvrtnutí a zhmoždění krční páteře a dále natržení meziobratlové plotýnky krční páteře. První zranění lze honorovat 30 body a druhé až 75 body. Za 105 bodů by poškozenému v roce 2019 náleželo 33.479,- Kč. Tato částka nezohledňuje případné komplikace a další okolnosti případu. Dále lze jako příklad uvést popálení III. stupně na 70 a více procentech těla za 2.400 bodů, zhmoždění kolena 15 za bodů, či zlomeninu stehenní kosti od 60 do 300 bodů dle závažnosti. Je patrné, že se jedná o složitou a odbornou problematiku a ke stanovení a uplatnění nároků poškozeného je potřeba znalostí jak právních, tak i lékařských.

Promlčení nároku na bolestné

S uplatněním bolestného je úzce spjata otázka promlčení nároků poškozeného. Promlčecí lhůta u práva na náhradu újmy na zdraví počíná běžet od okamžiku, kdy má poškozený vědomost o újmě a osobě povinné k její náhradě. Vědomost o újmě musí zahrnovat informace o tom, že poškozenému vznikla újma, jakého je druhu a v jakém je rozsahu. Kdo za nehodu odpovídá se poškozený dozví ve sporných případech zpravidla nejpozději při pravomocném ukončení přestupkového nebo trestního řízení. U dopravní nehody tedy obvykle promlčení nároku na bolestné nezačne běžet hned od vzniku nehody, ale až od okamžiku, kdy je jasné, kdo je viníkem a jaké zranění poškozenému vznikla. Subjektivní promlčecí lhůta je tříletá. V případě úmyslného způsobení újmy se nároky promlčují ve lhůtě 15 let. Pokud byla újma na zdraví způsobena plně nesvéprávnému nezletilému, nezačne promlčecí lhůta běžet dříve než bude nezletilý plně svéprávný. Plné svéprávnosti se nabývá zpravidla dovršením 18 let a předtím zejména uzavřením manželství nebo přiznáním soudem. U promlčení nároků plynoucích z újmy na zdraví se neuplatní obecná objektivní promlčecí lhůta v trvání 10 let. Jinými slovy, v určitých případech nemusí být nároky poškozených z újmy na zdraví promlčeny ani po uplynutí desetileté lhůty. Rozhodně lze ovšem doporučit, aby poškození s uplatněním svých nároků neotáleli.

Závěr

Na závěr je vhodné uvést, že při uplatnění bolestného je potřebné postupovat obezřetně. Právní úprava je relativně nová a některé otázky nebyly doposud uspokojivě vyřešeny. Poškozený musí svoje nároky řádně vyčíslit a také doložit důkazy. V této situace se neobejde bez odborné pomoci advokáta a lékaře. Neodborné pomoci různých pochybných organizací nabízejících vymožení odškodnění pro poškozené je lepší se vyhnout obloukem. Chcete se dozvědět, jak uplatnit bolestné u odpovědného subjektu bez nutnosti obrátit se na soud? Využijte naší bezplatné poradny, případně osobní či telefonické konzultace.

Absolutní přednost aneb kdo je viníkem nehody

Kdo se s tím nikdy nesetkal? Čekáte na vedlejší silnici, abyste mohli přejet křižovatku, sledujete provoz nalevo, pak napravo. V rozumné vzdálenosti vidíte přibližující se vozidlo po hlavní silnici. Říkáte si, ještě je daleko, to stihnu. Občas se ovšem může stát, že nesprávně odhadnete vzdálenost nebo rychlost vozidla na hlavní silnici. Toto jsou velmi časté případy vzniku dopravní nehody. Jelikož jste měli povinnost dát přednost v jízdě vozidlu na hlavní silnici, zpravidla jste označeni za viníka dopravní nehody. Následkem může být kromě uložení sankcí i to, že budete muset nahradit poškozeným jejich majetkové i nemajetkové nároky.

Co říkají právní předpisy?

Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) definuje v ustanovení § 2 písm. q) pojem „dát přednost v jízdě“ jako povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy.

Omezení druhého řidiče

Dát přednost v jízdě neznamená povinnost řidiče počínat si tak, aby žádným způsobem neomezil směr nebo rychlost jízdy řidiče, který má přednost v jízdě. Řidič poruší takovou povinnost tehdy, jestliže vytvoří dopravní situaci, kdy řidič, který má přednost v jízdě, musí náhle změnit směru nebo rychlost jízdy. Tím není například mírné přibrzdění nebo plynulé přejetí do jiného jízdního pruhu. Takto se to vykládá ale pouze za okolností, kdy k těmto manévrům má řidič na hlavní silnici dostatek času a není jim na překážku stav vozovky nebo dopravní situace.

Kdo odpovídá za zavinění dopravní nehody?

Jestliže řidič přijíždějící po vedlejší silnici nedá přednost v jízdě řidiči přijíždějícímu po hlavní silnici, zpravidla odpovídá za jejich střet a případné další následky. Jinak tomu ovšem je, pokud řidič jedoucí vysokou rychlostí po hlavní silnici znemožní, resp. podstatně ztíží řidiči na vedlejší silnici, aby mu dal přednost. V tomto případě není vyloučena odpovědnost nebo spoluodpovědnost řidiče jedoucího po hlavní silnici za případnou kolizi.

Porušení důležité povinnosti uložené zákonem

Výrazné překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci (např. o 70%) je porušením důležité povinnosti řidiče. Jedná se většinou o okolnost, která řidiči přitěžuje z hlediska ukládání sankce. Typickým následkem takové situace je to, že řidič, který je jinak povinen dát přednost v jízdě, uvidí jiné vozidlo pozdě. Zároveň je třeba zdůraznit, že nedání přednosti nesmí být důsledkem toho, že řidič přijíždějící po vedlejší silnici pominul nějakou významnou okolnost. Pokud tedy řidič na hlavní silnici jede rychlostí, která maximální povolenou rychlost výrazně překračuje, a řidič na vedlejší silnici nemá důvod takové překročení předpokládat, za případnou kolizi by měl nést odpovědnost řidič jedoucí po hlavní silnici.

Princip omezené důvěry

Při rozhodování o viníkovi dopravní nehody rovněž nelze pominout tzv. princip omezené důvěry, spočívající v tom, že řidič se může spolehnout na to, že ostatní účastníci silničního provozu dodrží dopravní předpisy, pokud z konkrétní situace nevyvstane obava, že tomu tak nebude. Naopak platí, že řidič, který výrazně překročil maximální povolenou rychlost, nemůže bez dalšího oprávněně očekávat, že mu dá řidič přijíždějící z vedlejší silnice přednost.

Omezený rozhled

Velmi často se řidiči setkávají se situací, že zejména při odbočování nemají dostatečný rozhled vlevo či vpravo. Jak postupovat v této situaci? Podle zákona o silničním provozu platí, že řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v jízdě v křižovatce a za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit vozidlo v křižovatce. Toto ovšem neplatí v případě odbočování doleva (§ 21 odst. 5 zákona o silničním provozu), byť povinnost dát přednost v jízdě zůstává zachována. K uvedenému lze doplnit ještě ustanovení § 22 odst. 4 téhož zákona, dle něhož na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled. Je tedy patrné, že řidič by měl najet do křižovatky tak, aby viděl, co se v křižovatce děje. Na druhé straně, je potřeba, aby dodržel zásady pro dání přednosti v jízdě. Více informací a konkrétní případ lze nalézt například v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Jak je to správně?

Je to především řidič jedoucí po vedlejší silnici, který má povinnost a odpovědnost za správný manévr přednosti v jízdě. Základní pravidla jsou jednoduchá. Řidič by neměl vjet na pozemní komunikaci, případně do křižovatky, pokud nemá dostatečný rozhled na obě strany. Totéž platí pro couvání a otáčení. V těchto případech je vhodné využít pomoci spolujezdce nebo další osoby, která zajistí bezpečný vjezd na komunikaci. Řidič, který má povinnost dát přednost v jízdě by se neměl spoléhat pouze na výše popsaný princip omezené důvěry; to platí zejména pro méně zkušené řidiče. Není ostuda chvíli počkat a pustit vozidlo, které se přibližuje i z větší vzdálenosti nebo jede vyšší rychlostí. Pokud nemáte dostatečnou jistotu při rozjíždění se s vozidlem nebo s řízením motorových vozidel teprve začínáte, informujte ostatní řidiče vylepením příslušné značky na zadní části vašeho vozidla. Většina řidičů zbystří, pokud vidí nálepku „Z“ v trojúhelníku.

Závěr

Jednou ze základních povinností řidiče jedoucího po vedlejší silnici je dát přednost v jízdě řidiči na hlavní silnici. Na druhé straně je nutné uvést, že v České republice neexistuje právo absolutní přednosti řidiče jedoucího po hlavní silnici. Za určitých okolností tedy může být viníkem dopravní nehody i řidič jedoucí po hlavní silnici. Každý případ je nutné posoudit individuálně. Máte jinou zkušenost nebo potřebujete poradit ohledně konkrétního případu? Využijte naší bezplatné poradny zde.

1 2 3 4