Text stanovení § 70 zákona o přestupcích

Poškozený v řízení o dopravním přestupku

Právo a řízení

Představte si situaci, že jste při dopravní nehodě utrpěli lehké zranění spojené s pracovní neschopností a došlo k poškození vozidla. Věc řeší správní orgán jako přestupek. Co z vašich nároků můžete jako poškozený uplatnit v rámci řízení o dopravním přestupku?

Nejdříve si uvedeme, jaké nároky můžete obecně požadovat. Půjde zejména o:

  • ušlý výdělek,

  • náhradu škody na movitých věcech,

  • bolestné,

  • psychickou újmu.

Ušlý výdělek

Hovoříme o nároku majetkovém, který můžete v rámci přestupkového řízení uplatnit. Správní orgán musí poškozeného o jeho právech poučit a poskytnout mu lhůtu k uplatnění jeho nároků. Ušlý výdělek si necháte potvrdit od zaměstnavatele, a pokud podnikáte, tak budete vycházet z daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Konkrétní částku ušlého výdělku (zisku) pak sdělíte správnímu orgánu a budete požadovat, aby správní orgán v rozhodnutí o přestupku zavázal viníka tuto částku nahradit.

Náhrada škody na movitých věcech

Zde budete primárně žádat o náhradu škody na vozidle, což je opět majetkový nárok. Pokud nepůjde o totální škodu na vozidle, tak bude zpravidla zapotřebí nechat vozidlo nejdříve opravit. Faktury za opravu pak doložíte správnímu orgánu a opět budete požadovat úhradu vyčíslené částky.

Při poškození vozidla nezapomínejte na jeden často opomíjený nárok, kterým je obchodní znehodnocení vozidla. Jinými slovy, pokud vám poškodí vozidlo při nehodě, tak byť jej necháte opravit novými díly, jeho hodnota poklesne. Nechejte si zpracovat znalecký posudek a částku opět uplatněte v rámci řízení o přestupku. Více o tomto tématu se dozvíte zde.

Při dopravní nehodě může dojít i k poškození jiných movitých věcí, než jen vozidla. Často to bude převážený náklad ve vozidle, osobní věci, elektronika apod. Poškození všech těchto věcí můžete rovněž coby majetkovou škodu uplatnit rámci přestupkového řízení. Škodu vyčíslete  doložte. A co když již nemáte účtenky? Sepište čestné prohlášení, případně zkuste na internetu dohledat cenu, za kterou se obdobná věc historicky prodávala.

Bolestné

Jde o velmi častý nemajetkový nárok poškozeného v souvislosti s dopravní nehodou. Bohužel, v rámci přestupkového řízení poškozený nemůže tento nárok uplatnit, protože že zákon o přestupcích neumožňuje uplatňovat nemajetkovou újmu vzniklou poškozenému. Považujeme to za zásadní změnu oproti předchozí právní úpravě.

Psychická újma

Dopravní nehoda je velmi nepříjemný prožitek, který může zanechat i psychické následky. Častokrát se účastník dopravní nehody následně bojí sednout za volant nebo i na místo spolujezdce. Obecně může mít strach z provozu, může být nesvůj nervózní a nesoustředěný. Taktéž se mu může nepříjemná událost vracet, může být přecitlivělý, plačtivý, podrážděný apod. Tyto negativny prožitky způsobují narušení spánku, bušení srdce, migrény apod. Toto vše může mít příčinu v dopravní nehodě a poškozený může požadovat odškodnění. Nenechte se odradit pojišťovnou, že vám to již zahrnula do bolestného, není tomu tak. Bohužel, tento nárok opět nelze v rámci přestupkového řízení uplatnit.

Závěr

Kdy se tedy máte účastnit přestupkového řízení jako poškozený? Nemůžeme vám poskytnout jednoznačnou odpověď. Zpravidla bude záležet od následků dopravní nehody. Poškozený může též využít pro náhradu svých nároků pojišťovnu viníka. Existují ovšem případy, kdy zejména viník zavinění dopravní nehody rozporuje a pojišťovna plnit dočasně odmítá. V tomto případě se raději přestupkového řízení účastněte, abyste mohli ovlivnit rozhodnutí, z něhož bude následně pojišťovna vycházet.

Řešíte obdobný problém v souvislosti s dopravní nehodou? Neváhejte se na nás obrátit.

Poškozený po dopravní nehodě a trestní řízení

Právo a řízení, Radíme vám

Pokud viník způsobil při dopravní nehodě škodu na majetku či na zdraví, tak poškozený má více možností, jak se domoci svých nároků. Vždy záleží na konkrétních okolnostech případu.

Úvod

Předmětem tohoto článku je stručný popis účasti poškozeného v trestním řízení – jednotlivé kroky, postupy a nároky a způsoby jejich uplatnění. Práva a povinnosti poškozeného v přestupkovém řízení budou vysvětlena v samostatném článku.

Poškozenému se nabízejí zejména následující možnosti. Obrátit se přímo na viníka dopravní nehody a vyzvat jej k úhradě nároků. V případě nesouhlasu viníka nezbývá než jít cestou civilní žaloby. Další možností je uplatnit nároky poškozeného u pojistitele, tj. u pojišťovny, s níž provozovatel vozidla uzavřel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). V případě, že nedojde k dohodě, poškozený se musí rovněž obrátit na soud a žalovat pojišťovnu. Třetí variantou pro poškozeného je přihlásit své nároky do přestupkového řízení, resp. trestního řízení a účastnit se tzv. adhezního řízení, tj. řízení, v němž se rozhoduje o náhradě škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.

Zpravidla u závažnějších dopravních nehod dojde nezřídka k takovému následku, který vykazuje znaky trestného činu. Může se jednat například o ublížení na zdraví, usmrcení z nedbalosti, poškození cizí věci apod. Pokud dojde k zahájení trestního stíhání vůči viníkovi, může se poškozený tohoto trestního řízení účastnit a připojit se se svými nároky na náhradu škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení.

Přípravné řízení

Jedná se o prvotní fázi trestního řízení od zahájení úkonů trestního řízení až do soudního projednání věci. Pánem této fáze je státní zástupce. Policie pak zpravidla provádí vyšetřování, shromažďování důkazů, výslech svědků, apod. Policie rovněž vyrozumívá poškozeného o jeho právech účastnit se trestního řízení. Poškozený má v trestním řízení většinou procesní postavení jako svědek; za určitých okolností může například odepřít výpověď. Pro poškozeného je nejdůležitější vyčíslit, doložit a uplatnit majetkovou škodu, nemajetkovou újmu či bezdůvodné obohacení. Policie tyto úkony za poškozeného nečiní, za jistých okolností ovšem může také pomoci při získání podkladů.

Pro tuto fázi je pro poškozeného zcela dostačující, pokud policejnímu orgánu zašle vyčíslení svých nároků, tyto podloží důkazy.

Formulace uplatnění nároků může vypadat například takto: „Jako poškozený se připojuji k trestnímu řízení s nárokem na náhradu újmy na zdraví ve výši 1.000.000,- Kč a navrhuji, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost tuto újmu poškozenému nahradit.“ Poškozený musí být již v přípravném řízení o svých právech poučen. Pokud poškozený splní povinnosti vyčíslit, doložit a uplatnit, tak se v podstatě o nic dalšího starat nemusí. Přípravné řízení se končí seznámením s výsledky vyšetřování a věc se obvykle postupuje státnímu zástupci aby podal na obviněného obžalobu nebo návrh na potrestání. Státní zástupce se tedy tímto způsobem zachová, případně věc vrátí policii zpět k došetření nebo rozhodne jedním z dalších možných způsobů (zastavení trestního stíhání, postoupení jinému orgánu, apod.).

Hlavní líčení

Jedná se o další a stěžejní fázi trestního řízení před soudem. Obviněný se „přejmenuje“ na obžalovaného a nyní je v rukou soudce či trestního senátu. Pro poškozeného má začátek hlavního líčení klíčový charakter, pokud své „povinnosti“ nesplnil již dříve. Po přednesení obžaloby státním zástupcem je totiž poškozený zpravidla dotázán, aby uplatnil své nároky na náhradu škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. Toto je poslední okamžik, kdy tak poškozený může učinit. Pokud to nestihne, nové či další nároky již uplatňovat nemůže. Je vhodné upozornit, že uplatněním nároků se myslí sdělení výše a druhu svých nároků soudu. Poškozený nemusí hned u tohoto uplatnění vše doložit, byť se to doporučuje. Stejně tak jako obviněný může i poškozený navrhovat důkazy po celou dobu hlavního líčení až do ukončení dokazování.

Pokud soud prohlásí dokazování za skončené, vyzve strany k přednesu závěrečných řečí. Začíná zpravidla státní zástupce, jehož následuje právě poškozený. Poškozený by se měl omezit pouze na otázky, které souvisí s jeho nároky, to znamená, že nemůže navrhovat, aby byl obžalovaný uznán vinným a aby mu byl uložen trest; to je úkolem státního zástupce. Je tedy vhodné krátce shrnout dokazování, uzavřít, že obžalovaný způsobil poškozenému škodu, resp. újmu a že mezi protiprávním jednáním obžalovaného a vzniklou škodou, či újmou je příčinná souvislost. Poškozený by pak měl opětovně zopakovat svůj návrh ohledně přiznání nároků na náhradu škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. Poškozený má rovněž jednodušší procesní postavení než obžalovaný. Je tomu tak proto, že většinou „kopíruje“ závěry státního zástupce. Závěrem pak následuje závěrečná řeč obhájce obžalovaného, samotného obžalovaného a úplně na konci dostane obžalovaný možnost posledního slova. Soud se pak odebere k závěrečné poradě, po jejímž skončení vynese zpravidla odsuzující nebo zprošťující rozsudek.

Odvolací řízení

Proti rozsudku soud prvního stupně je možné podat odvolání do osmi dnů od jeho písemného oznámení (doručení) jednotlivým účastníkům. Poškozený se může odvolat pouze do výroku o náhradě škody, újmy či vydání bezdůvodného obohacení. O odvolání rozhoduje odvolací soud ve veřejném zasedání. Prvostupňové rozhodnutí může buď potvrdit, změnit nebo zrušit a vrátit věc k novému projednání a rozhodnutí. Proti rozhodnutí odvolacího soudu není možné podat řádný opravný prostředek. Zpravidla se ovšem připouští podání mimořádného opravného prostředku, jímž je dovolání k Nejvyššímu soudu. Za určitých okolností lze, po vyčerpání všech opravných prostředků, podat ještě ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.

Zmocněnec poškozeného

Zájmy poškozeného hájí v procesu trestního řízení zmocněnec, jímž je zpravidla advokát. Tento za poškozeného činí návrhy, předkládá důkazy, podává opravné prostředky, apod. „Kvalita“ zvoleného zmocněnce častokrát rozhoduje o úspěchu či neúspěchu poškozeného v trestním řízení. Nikoli každý advokát je specialistou na zastupování poškozeného v trestním řízení. Toto je potřeba pečlivě zvážit při počátečním výběru.

Vymáhání nároků

V případě, poškozenému byla rozsudkem přisouzena náhrada škody, újmy či nárok na vydání bezdůvodného obohacení, měl by nyní viníka – odsouzeného vyzvat k úhradě těchto přiznaných nároků. Pravomocný a vykonatelný rozsudek v trestní věci je rovněž exekučním titulem a opravňuje poškozeného k zahájení exekučního řízení u soudního exekutora. Takový rozsudek bude zpravidla i konečným titulem pro pojišťovnu, která se doposud možná zdráhala zaplatit nároky poškozeného. Je nutné upozornit, že pojišťovna není přímo vázána tím, co je v rozsudku, a proto může vyplatit jak méně, tak i více. Šikovný zmocněnec může být schopen pojišťovnu přesvědčit, aby poškozenému uhradila i vyšší částku, než je v rozsudku. V případě dalšího soudního řízení totiž pojišťovně hrozí riziko zaplacení požadované (vyšší) částky společně s nemalým příslušenstvím.

Lhůty pro uplatnění nároků poškozeného

Jak bylo uvedeno výše, v trestním řízení je pro poškozeného nejdůležitější začátek hlavního líčení. Pokud své nároky nestihne uplatnit, tyto nezanikají a poškozený je může uplatnit jinými způsoby. Nedomůže se jich ovšem v relativně rychlém a pro poškozeného zpravidla i levném trestním řízení. Obecně se pak nároky poškozeného promlčují ve tříleté promlčecí lhůtě.

Závěr

Trestní řízení je pro poškozeného velmi dobré řešení jeho požadavků. Nemusí hradit soudní poplatky, musí být přiměřeně poučen o svých právech, orgány činné v trestním řízení mají nastaveny poměrně striktní lhůty, apod. Na druhou stranu, pokud se poškozený ze svými nároky do trestního řízení nepřihlásí, tak s ním jako s poškozeným nadále nebude jednáno. Rovněž to ovšem neznamená, že by ztrácel své hmotněprávní nároky.

Čeká vás také účast v trestním řízení a nevíte jak postupovat? Informujte se zde.

Absolutní přednost aneb kdo je viníkem nehody

Právo a řízení

Kdo se s tím nikdy nesetkal? Čekáte na vedlejší silnici, abyste mohli přejet křižovatku, sledujete provoz nalevo, pak napravo. V rozumné vzdálenosti vidíte přibližující se vozidlo po hlavní silnici. Říkáte si, ještě je daleko, to stihnu. Občas se ovšem může stát, že nesprávně odhadnete vzdálenost nebo rychlost vozidla na hlavní silnici. Toto jsou velmi časté případy vzniku dopravní nehody. Jelikož jste měli povinnost dát přednost v jízdě vozidlu na hlavní silnici, zpravidla jste označeni za viníka dopravní nehody. Následkem může být kromě uložení sankcí i to, že budete muset nahradit poškozeným jejich majetkové i nemajetkové nároky.

Co říkají právní předpisy?

Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) definuje v ustanovení § 2 písm. q) pojem „dát přednost v jízdě“ jako povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy.

Omezení druhého řidiče

Dát přednost v jízdě neznamená povinnost řidiče počínat si tak, aby žádným způsobem neomezil směr nebo rychlost jízdy řidiče, který má přednost v jízdě. Řidič poruší takovou povinnost tehdy, jestliže vytvoří dopravní situaci, kdy řidič, který má přednost v jízdě, musí náhle změnit směru nebo rychlost jízdy. Tím není například mírné přibrzdění nebo plynulé přejetí do jiného jízdního pruhu. Takto se to vykládá ale pouze za okolností, kdy k těmto manévrům má řidič na hlavní silnici dostatek času a není jim na překážku stav vozovky nebo dopravní situace.

Kdo odpovídá za zavinění dopravní nehody?

Jestliže řidič přijíždějící po vedlejší silnici nedá přednost v jízdě řidiči přijíždějícímu po hlavní silnici, zpravidla odpovídá za jejich střet a případné další následky. Jinak tomu ovšem je, pokud řidič jedoucí vysokou rychlostí po hlavní silnici znemožní, resp. podstatně ztíží řidiči na vedlejší silnici, aby mu dal přednost. V tomto případě není vyloučena odpovědnost nebo spoluodpovědnost řidiče jedoucího po hlavní silnici za případnou kolizi.

Porušení důležité povinnosti uložené zákonem

Výrazné překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci (např. o 70%) je porušením důležité povinnosti řidiče. Jedná se většinou o okolnost, která řidiči přitěžuje z hlediska ukládání sankce. Typickým následkem takové situace je to, že řidič, který je jinak povinen dát přednost v jízdě, uvidí jiné vozidlo pozdě. Zároveň je třeba zdůraznit, že nedání přednosti nesmí být důsledkem toho, že řidič přijíždějící po vedlejší silnici pominul nějakou významnou okolnost. Pokud tedy řidič na hlavní silnici jede rychlostí, která maximální povolenou rychlost výrazně překračuje, a řidič na vedlejší silnici nemá důvod takové překročení předpokládat, za případnou kolizi by měl nést odpovědnost řidič jedoucí po hlavní silnici.

Princip omezené důvěry

Při rozhodování o viníkovi dopravní nehody rovněž nelze pominout tzv. princip omezené důvěry, spočívající v tom, že řidič se může spolehnout na to, že ostatní účastníci silničního provozu dodrží dopravní předpisy, pokud z konkrétní situace nevyvstane obava, že tomu tak nebude. Naopak platí, že řidič, který výrazně překročil maximální povolenou rychlost, nemůže bez dalšího oprávněně očekávat, že mu dá řidič přijíždějící z vedlejší silnice přednost.

Omezený rozhled

Velmi často se řidiči setkávají se situací, že zejména při odbočování nemají dostatečný rozhled vlevo či vpravo. Jak postupovat v této situaci? Podle zákona o silničním provozu platí, že řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v jízdě v křižovatce a za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit vozidlo v křižovatce. Toto ovšem neplatí v případě odbočování doleva (§ 21 odst. 5 zákona o silničním provozu), byť povinnost dát přednost v jízdě zůstává zachována. K uvedenému lze doplnit ještě ustanovení § 22 odst. 4 téhož zákona, dle něhož na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled. Je tedy patrné, že řidič by měl najet do křižovatky tak, aby viděl, co se v křižovatce děje. Na druhé straně, je potřeba, aby dodržel zásady pro dání přednosti v jízdě. Více informací a konkrétní případ lze nalézt například v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Jak je to správně?

Je to především řidič jedoucí po vedlejší silnici, který má povinnost a odpovědnost za správný manévr přednosti v jízdě. Základní pravidla jsou jednoduchá. Řidič by neměl vjet na pozemní komunikaci, případně do křižovatky, pokud nemá dostatečný rozhled na obě strany. Totéž platí pro couvání a otáčení. V těchto případech je vhodné využít pomoci spolujezdce nebo další osoby, která zajistí bezpečný vjezd na komunikaci. Řidič, který má povinnost dát přednost v jízdě by se neměl spoléhat pouze na výše popsaný princip omezené důvěry; to platí zejména pro méně zkušené řidiče. Není ostuda chvíli počkat a pustit vozidlo, které se přibližuje i z větší vzdálenosti nebo jede vyšší rychlostí. Pokud nemáte dostatečnou jistotu při rozjíždění se s vozidlem nebo s řízením motorových vozidel teprve začínáte, informujte ostatní řidiče vylepením příslušné značky na zadní části vašeho vozidla. Většina řidičů zbystří, pokud vidí nálepku „Z“ v trojúhelníku.

Závěr

Jednou ze základních povinností řidiče jedoucího po vedlejší silnici je dát přednost v jízdě řidiči na hlavní silnici. Na druhé straně je nutné uvést, že v České republice neexistuje právo absolutní přednosti řidiče jedoucího po hlavní silnici. Za určitých okolností tedy může být viníkem dopravní nehody i řidič jedoucí po hlavní silnici. Každý případ je nutné posoudit individuálně. Máte jinou zkušenost nebo potřebujete poradit ohledně konkrétního případu? Využijte naší bezplatné poradny zde.